Vědci objevili v Anglii hrob římského otroka. Jeho život musel být strašný

Nataša Slánská | 7. 1. 2022

O otroctví ve starém Římě se dozvídáme převážně z písemných pramenů. Nestává se často, že by archeologové natrefili na kosterní pozůstatky prokazatelně zotročených osob. Mladý otrok pohřbený v anglické vesnici Great Casterton představuje výjimku. Okovů se nezbavil ani po smrti.

Jedinečné ostatky byly objeveny loni během rekonstrukce jednoho z místních rodinných domů. Majitelé se při pohledu na lidské kosti nejprve vyděsili, ale radiokarbonové testy je uklidnily: ostatky patřily muži, který zemřel mezi lety 226 a 427 n. l. Vzhledem k tomu, že území Anglie v té době ovládala Římská říše a pohřbený muž měl okolo kotníků těžké železné okovy zajištěné zámkem, nebylo pochyb o tom, že šlo o římského otroka.

Odborníci odhadli, že dotyčný muž zemřel ve věku mezi 26 a 35 lety, vedl fyzicky náročný život a na patě měl zhojené zranění, způsobené zřejmě úderem nebo pádem. Příčina jeho smrti ale zůstává neznámá.

Pohozen a zapomenut

Kostra ležela ve zvláštní poloze; mírně spočívala na pravé straně, s levou paží zdviženou do svahu. U ostatků se ani nenašly žádné známky po rakvi. Podle vědců jde o jasný důkaz, že tělo mladého otroka nebylo řádně pohřbeno, ale jen tak pohozeno v příkopu. Kdyby ho chtěl ostatně někdo pohřbít, jak se sluší a patří, popošel by s ním 60 metrů dále, kde stál v dobách starověku hřbitov. Otrok s okovy na nohou ale očividně neměl mezi svobodnými mrtvými místo.

Kruté tresty v římské armádě: Nejstrašnější a nejspravedlivější byla decimace
Magazín

Kruté tresty v římské armádě: Nejstrašnější a nejspravedlivější byla decimace

Podle britského archeologa Michaela Marshalla jsou to právě okovy, co činí nález tak zvláštním. Římští otroci je totiž běžně nenosili, natož aby s nimi byli pohřbíváni. "Pro živé nositele byly okovy formou trestu; způsobovaly nepohodlí i bolest a často zanechávaly jizvy i poté, co byly odstraněny," vysvětluje Marshall.

Otrokem navěky

Muž z Great Castertonu se podle odborníka musel dopustit nějakého vážného přestupku, jakým byl kupříkladu pokus o útěk. Pohřbení s okovy na nohou pak mohlo symbolicky značit nízký status zemřelého. "Připadá mi, jako by chtěl někdo vyjádřit, že tento muž je otrokem a zůstane jím i po smrti," míní vědec.

Na území Anglie se už dříve našly římské hroby, ve kterých měli nebožtíci okolo končetin těžké železné kruhy. Nešlo přitom o pouta znemožňující pohyb a archeologové soudí, že byly mrtvým na nohy navlečeny až po smrti jako znamení zločinců či otroků. Mladíkem z Great Castertonu musel jeho pán mimořádně pohrdat, když jeho tělo jen tak odhodil spoutané do škarpy a symbolicky ho odsoudil k věčnému otroctví. Čím se dotyčný otrok provinil, se ale těžko někdy dozvíme.

Zdroje: https://www.smithsonianmag.com/, https://www.theguardian.com/, https://peterborougharchaeology.org/

Tagy Anglie Řím Smrti Starověký Řím