Po prvních zkoumáních došli vědci k závěru, že se jedná o hrobku vlivné ženy z pozdní doby železné. Tato interpretace byla po celá desetiletí považována za konečnou, než se objevily nové poznatky. Vědci se rozhodli znovu analyzovat ostatky a odebrat z nich aDNA. A došli k šokujícím závěrům.

Na příběh o jednom z mečů nalezených v Suontace se podívejte v tomto dokumentu.

Zdroj: Youtube

Oboupohlavní jedinec

Nad hrobem si již několik desítek let lámou hlavy nejrůznější vědci. K slavnostnímu a bohatému pohřbu došlo někdy mezi roky 1000 až 1300. Zmatky, pochybnosti a diskuse v archeologické obci se nad nálezem objevují již padesát let. Ulla Moilanenová a její kolegové znovu vyhodnotili obsah hrobu v Suontace, který obsahoval lidské ostatky, meč s bronzovou rukojetí, druhou zbraň a šperky typicky spojené s ženským oděvem. Osoba pohřbená v hrobce však obsahuje neobvykle silnou směs mužské a ženské symboliky, což naznačuje, že daný jedinec nebyl spojován s jedním pohlavím, ale s pohlavím „jiným“.

Žena nebo muž s Klinefelterovým syndromem?

Prvotní nález dal za vznik domněnce, že v hrobě jsou uloženy ostatky muže a ženy nebo ženy, která byla válečnicí či vůdkyní. Podle Moilanenové se však v hrobě nacházela pouze jedna osoba, která měla na sobě kožešinu a ženský oděv. Kromě toho se ještě u jejího levého boku nalezl meč bez rukojeti.

Dalším překvapením byl objev Eliny Salmely z helsinské univerzity, podle níž analýza silně poškozené DNA tohoto jedince prokázala Klinefelterův syndrom. To znamená, že takto postižený člověk nese pohlavní chromozomy XXY, takže ač je anatomicky mužem, mohou mu vyrůst prsa či může mít méně svalové hmoty, nízkou hladinu testosteronu, nedostatek ochlupení v obličeji a na těle a projeví se u něj neplodnost. Rovněž může mít tato vzácná anomálie znatelný vliv na vzhled a růst.

Dodnes tedy není známo, čí tělo se v hrobě nalezlo. Rovněž se ukázalo, že meč s bronzovou rukojetí byl do hrobu přidán až po původním pohřbu.

Nedefinovatelný nález

Ve zhruba 1000 let starém finském hrobě byl tedy s největší pravděpodobností pohřben jedinec, který byl biologicky mužem, ale s netradiční pohlavní identitou.

V hrobě byla nalezena velká část lidské kostry, dva úlomky kostí nohou a již zmíněné šperky a zbraně. Proto je velmi pravděpodobné, že osoba nalezená v hrobce je tzv. nebinární. Jedná se tedy o muže, ženu nebo kombinaci obou. Nebinární jedinci mají genderovou identitu, která se striktně neřídí ani mužským nebo ženským vzorem.

Obecný respekt lidem s nestandardní identitou

Moilanenová uvádí, že raně středověké genderové identity byly utvářeny spíše společenskými a komunitními silami než osobní volbou.

Spolu s člověkem pohřbeným v hrobce ze Suontaka byla nalezena zajímavá směsice předmětů i další zajímavé věci, jako například 23 zvířecích chlupů a tři fragmenty ptačích per. Věci na základě toho odvodili, že osoba neznámého nebo smíšeného byla oděna s největší pravděpodobností do ženského oděvu z ovčí vlny a kožešiny pocházející z králíků nebo zajíců. Ptačí peří bylo zřejmě součástí polštáře nebo lůžkovin, jež jsou spolu s brožemi spojovány s ženami.

„I kdyby byla do hrobu uložena žena s meči nebo šperky, důkazy by ukazovaly, že existovali lidé s nestandardní identitou. Například žena, která se biologicky považovala za ženu, ale společensky za muže podle tehdejších konvencí týkajících se válečníků. Tito jedinci byli v raně středověkém Finsku a možná i jinde ve Skandinávii respektováni,“ uvádí na závěr Moilanenová.

Zdroje: www.archaeology.org, thelamag.com, www.bladesmithsforum.com, en.wikipedia.org, www.denik.cz