Král Harald I. byl panovníkem v letech 958 až 985 našeho letopočtu. Proslavil se tím, že sjednotil kmeny Dánska do jediného království a dobyl Norsko. Za své vlády dbal o rozvoj státu a upevnění moci. Nechal vybudovat čtyři pevnosti, kostely nebo také nejstarší známý most v jižní Skandinávii Ravning Bridge.
Za jeho největší úspěch je považováno rozšíření křesťanství v severských zemích. Podle legendy si ale nebyl dlouho jistý, který bůh je mocnější, zda Ódin nebo Ježíš Kristus. Nakonec ho přesvědčil kaplan Poppo, když do ruky uchopil do ruda rozpálené železo.
Jeho jméno však nejvíce proslavila společnost Ericsson, jejíž vývojáři po něm pojmenovali novou technologii k usnadnění vzájemné komunikace - Bluetooth. Inspirovali se jeho přídomkem Modrozub, který získal pravděpodobně kvůli svému namodralému zubu, jež si zranil v potyčce, když sjednocoval válčící dánské kmeny.
Hrob vikinského krále v Polsku
Harald I. Modrozub zemřel roku 986 během rebelie, kterou vyvolal jeho syn Svein Forkbeard. Jeho poslední místo odpočinku však bylo stále neznámé. Až do letošního roku. „Smrt a hrob dánského sjednotitele patřily mezi největší záhady naší krajiny," říká vedoucí výzkumu Marek Kryda. „Proto jsme se rozhodli, že archeologické výkopávky vyměníme za technologie a pomocí satelitních snímků zkusíme odhalit, kde král spočívá."
Vědci se zaměřili na oblast, v níž byl nalezen vikingský poklad skládající se ze stříbrné mince Otty I., bronzového náramku, malého kousku zlata a tzv. Curmsun kotouče, konklávního zlatého disku, jehož nápis se zmiňuje právě o Haraldu I.
Vzácný poklad byl objeven v roce 1945 majorem Stefanem Sielskim ve sklepní kryptě zničeného kostela ve vesnici Wiejkow v dnešním Polsku poblíž místa, kde stála legendární vikingská pevnost Jomsborg. Voják Curmsun uložil disk do krabice s knoflíky. Tam jej v roce 2014 našla jeho jedenáctiletá pravnučka. Zajímavý artefakt pak ukázala svému učiteli dějepisu.
Satelitní archeologie
Výzkumníci použili technologii LiDAR, která měří vzdálenost přímo z paluby satelitů. Pod podlahou římskokatolického kostela Neposkvrněného početí Panny Marie ve Wiejkowě tak našli kruhový útvar, jež by měl být královou pohřební mohylou. „Podle dánského archiváře Steffena Harpsøe byl kotouč Curmsun vyroben více než 70 let po pohřbu vladaře a vložen do krypty. V průběhu let se na jejím míste postavil kostel," tvrdí Marek Kryda.
O tom, že v oblasti Modrozub pobýval dokazuje další poklad, jehož první kousky byly nalezeny před čtyřmi lety na německém baltském ostrově Rujána na poli poblíž vesnice Schaprode. Obsahuje náhrdelníky, perly, brože, prsteny, přívěsek Thorovo kladivo a 100 stříbrných mincí pocházející z období Haraldovy vlády. Vědci předpokládají, že obdobné cennosti by mohly být také součástí pohřební výbavy dánského krále.
Zdroj:
