Vědci objevili pod Řípem záhadnou konstrukci z pravěku. Zkoumají, k čemu slouži

Hora Říp

Hora Říp

Foto: Aktron / Wikimedia Commons

Český kopec je místem, kde se zrodila česká identita, bohatství našeho národa. To jde nyní však mnohem dál. Vědci totiž objevili pod Řípem záhadnou konstrukci z pravěku. Nyní zkoumají, k čemu sloužila.

Hora Říp je ikonickou součástí české kultury. Předpokládá se, že osamělý kopec tyčící se 459 metrů nad mořem z okolních rovin je místem, kde se usadil legendární otec národa Čech, aby založil české země.

Vědci objevili pod Řípem záhadnou konstrukci z pravěku

Podle vědců byla podobná konstrukce z pravěku prvotinou tohoto typu, kterou se v České republice podařilo zdokumentovat.

Nalezená pravěká konstrukce sloužila pravděpodobně jako pohřebiště. A to dokonce ještě dlouhých 1000 let po svém vybudování. Jedná se o 120 metrů dlouhý pohřební monument.

"Mohyla v Račiněvsi představuje nejdelší pohřební památku tohoto typu na Podřipsku. Měří přes 120 metrů a její konstrukce je zcela jiného typu než u dosud zkoumaných lokalit," vysvětlil vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Filozofické fakulty ZČU.

Mohyla byla objevena při výzkumu v místní pískovně již v 90. letech 20. století, odkrytý byl však pouze západní konec mohyly.

Tým archeologů a pedologů se nyní v rámci projektu "Eneolitické dlouhé mohyly v Čechách a rekonstrukce rituální krajiny pod Řípem" soustředí na její východní konec a pohřební komoru. Ta byla objevena na sousedním poli pomocí geofyzikální prospekce.

"Východní části dlouhých mohyl často sloužily jako svatyně, které byly po několik desetiletí využívány k rituálním účelům, proto se náš výzkum zaměřuje právě na tuto oblast," vysvětlil Jan Turek z Centra pro teoretická studia UK.

Vědci zkoumají, k čemu sloužila

Podle odborníků byl násep mohyly v Račiněvsi po celém obvodu zpevněn dřevěnou palisádou, po níž se zachovalo základové koryto. Na východní straně se nacházel vchod, kterým se dalo vstoupit do nitra mohyly.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Archeologům se podařilo zdokumentovat, že ve východní části mohyly se nacházela dutá komora. Ta měla rozměry asi 5,5 x 2 metry. Dalo se do ní vstoupit vchodem na východní straně.

To je podle vědců zásadní zjištění. "Existence těchto komor v dlouhých mohylách v Čechách je zde doložena poprvé. Analogie lze pozorovat v severozápadní Evropě, kde zaznamenáváme tzv. megalitické hroby budované z velkých kamenných bloků. V našem prostředí byl kámen nahrazen dřevem," poznamenal Krištuf.

Hlavní pohřebiště se však nachází mimo tuto komoru. A to přibližně 40 metrů od východního okraje mohyly, kde byla objevena mohutná hrobová jáma o rozměrech asi 3 x 2 metry a hloubce asi 160 cm.

Ladislav Pohrobek s nevěstou Magdalénou

Zpackaný pohřeb Ladislava Pohrobka: Smuteční akt se zvrhl v sérii trapasů

Obsahovala tělo ve skrčené poloze. Výzkum stále probíhá, ale archeologové již mají k dispozici soubor čtyř kamenných hrotů šípů. Ty naznačují, že pohřbený jedinec měl pravděpodobně společenské postavení bojovníka - lučištníka.

Zdroje:

techfocus.cz

www.lobkowicz-melnik.cz

www.expats.cz