Jim Jones se narodil roku 1931 v americkém státě Indiana do chudé rodiny a v dětství neměl žádné kamarády, protože byl trochu "divný": na zahradě pořádal dlouhé pohřby pro uhynulá zvířata, byl posedlý náboženstvím a smrtí.

Když už si konečně jednoho kamaráda našel, jeho rasisticky orientovaný otec mu zakázal si s ním hrát, protože kamarád byl černé pleti. Jim na otce poté zanevřel a začal se živě zajímat o problematiku integrace menšin do společnosti. Zároveň si načetl hodně z Marxe a stal se zapáleným komunistou.

V rámci této ideologie odsoudil veškeré náboženství jako tmářství. Ve 20 letech se rozhodl, že společenství pánbíčkářů rozvrátí zevnitř, a vstoupil k metodistům. Překvapilo ho, jak milého přivítání se mu dostalo, ačkoli o něm místní kazatel věděl, že sympatizuje s komunisty. Jim Jones začal jako ministrant a měl naběhnuto na pozici pastora, ale protože metodisté v té době odmítali do svých řad přijmout černochy, z církve zase vystoupil.

U Adventistů sedmého dne ho zaujalo "léčení vírou", za které věřící ochotně platili nemalé sumy. Napadlo ho, že by náboženství nakonec mohlo být výnosným byznysem. Místo Bible začal studovat myšlenky Adolfa Hitlera a jeho umění ovlivnit masy lidí.

Netrvalo dlouho, a Jim Jones založil vlastní sektu Chrám lidu; přívržence získával hlavně z řad černošských obyvatel, kterým imponovalo, že je coby běloch přijímá jako rovnocenné. Jones se svou manželkou dokonce na znamení loajality s odlišnými etniky adoptovali několik dětí tmavší pleti.

Obraz lidumila a zastánce práv černochů byl však jen zdánlivý. Každá "ovečka" při vstupu do sekty musela Jonesovi odevzdat veškerý svůj majetek. A ačkoli Jones členům přísně zakázal nevěru, sám si dopřál řadu sexuálních styků s ženami i muži pod záminkou "předání duchovní síly".

Na členech sekty se však dopouštěl i znásilnění a fyzického týrání. Pokud se někdo vzbouřil a utekl, znamenalo to, že se už nikdy neshledá se zbytkem rodiny, která v sektě zůstala. Jistý Larry Tupper tak přišel o manželku a tři děti, které později zahynuly při hromadné sebevraždě v Jonestownu.

Odpadlíci o dění v sektě informovali úřady a o Jonese začala zajímat FBI. Na ten popud se sekta v létě roku 1977 narychlo přestěhovala do Guyany, kde založila vlastní osadu.

Zde se týrání, mučení a znásilňování rozjelo na plné obrátky. Když v listopadu 1978 Jonestown navštívil americký kongresman Leo Ryan s hrstkou novinářů, několik členů sekty se o hrůzných praktikách rozpovídalo před kamerami. Kongresmana prosili, aby je vzal zpátky do Ameriky.

Rodnou zem už ale nikdy neměl spatřit ani Leo Ryan; Jonesovi ozbrojenci ho při zpáteční cestě na letiště zavraždili, přičemž postříleli i celý jeho doprovod.

Jim Jones chápal, že je s jeho sektou konec. Rozhodl se k poslednímu psychopatickému kroku, a všechny členy Chrámu lidu vyzval k hromadné otravě kyanidem. Kdo se pokusil o útěk, byl zastřelen. 18. listopadu 1978 přišlo v Jonestownu zbytečně o život 909 lidí, včetně 304 dětí.