Na Zemi žilo původně 9 lidských druhů. Staly se samy sobě predátory a vrahy

Nemáme důvod si myslet, že raný Homo sapiens byl méně teritoriální, násilnický, netolerantní a méně lidský.

Nemáme důvod si myslet, že raný Homo sapiens byl méně teritoriální, násilnický, netolerantní a méně lidský.

Foto: Bobrova Natalia / Shutterstock.com

Před 300 000 lety žilo na Zemi devět lidských druhů. Nyní žije jen jeden. Kdo byli původní obyvatelé Země a proč vymizeli? Odpověď spočívá v růstu populace a expanzi Homo sapiens. Lidé se množí exponenciálně, stejně jako všechny ostatní druhy. A jakmile se lidé stali kooperativními lovci, neměli jsme žádné predátory.

Jsme jedinečně nebezpečný druh. Změnili jsme klima planety. Vyhubili jsme mamuty i lenochody a další spousty druhů živočišné říše. Zničili jsme pláně a lesy kvůli zemědělství a změnili více než polovinu rozlohy planety. Nejnebezpečnější jsme však pro ostatní lidské populace, protože soupeříme o zdroje a půdu.

Druhy „lidí“ postupně vymíraly

Aniž by predátoři kontrolovali naše počty, lidská populace rostla. Před 300 000 lety žilo na Zemi devět lidských druhů, zato nyní je tu jen jeden. Vzhledem k tomu, jak rychle objevujeme nové druhy, je pravděpodobné, že další na své objevení teprve čekají.

Na dokument o obyvatelích Země se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Neandrtálci byli zavalití lovci přizpůsobení chladným stepím Evropy, příbuzní denisované obývali Asii, primitivnější Homo erectus žil v Indonésii a Homo rhodesiensis ve střední Africe. Vedle těchto druhů žilo ještě několik méně početných druhových skupin s malým vzrůstem a malým mozkem: Homo naledi v jižní Africe, Homo luzonensis na Filipínách, Homo floresiensis ("hobiti") v Indonésii a záhadní jeskynní lidé rudých jelenů v Číně.

Zmizení dalších druhů lidí připomíná masové vymírání, za nímž však nestojí žádná zjevná ekologická katastrofa - sopečné erupce, klimatické změny, dopad asteroidu. Naopak, bylo způsobeno rozšířením nového druhu, který se vyvinul před 260 000-350 000 lety v jižní Africe: Homo sapiens. Právě šíření moderních lidí z Afriky způsobilo šesté masové vymírání. To trvalo více než 40 000 let. Ptáme se, zda jeho oběťmi byli i jiní lidé?

DNA dokazuje, že jsme Zemi obývali s dalšími druhy lidí.DNA dokazuje, že jsme Zemi obývali s dalšími druhy lidí.Zdroj: PopTika / Shutterstock.com

Kde vzniká násilí?

Tematice násilí se věnovali mnozí filozofové a sociologové. Optimisté vykreslují rané lovce-sběrače jako mírumilovné, ušlechtilé divochy. Jsou zastánci názoru, že násilí vytváří naše kultura, nikoliv naše přirozenost.

Násilí bylo hlavní příčinou úmrtí mužů v těchto společnostech a války zaznamenaly vyšší počet obětí na osobu než první a druhá světová válka. Naopak terénní studie, historická svědectví a archeologie ukazují, že války v primitivních kulturách byly intenzivní, všudypřítomné a smrtící. Již tehdy používali lidé neolitické zbraně, které byly v kombinaci s taktikami nájezdů a přepadávání ničivě účinné. 

Neandrtálci pečující o seniory, ilustrační foto

V pravěku žila tajemná bytost, která se křížila s lidmi. Její DNA máme v sobě

Temné stránky lidské přirozenosti

Nemáme důvod si myslet, že raný Homo sapiens byl méně teritoriální, násilnický, netolerantní a méně lidský.  Lidé vždy usilovali o rozšíření území, o moc a slávu. Historie je plná těchto příkladů, od zničení Kartága Římem až po dobytí Západu Američany a britskou kolonizaci Austrálie. Známe genocidy i etnické čistky a podobně jako jazyk nebo používání nástrojů je schopnost a tendence ke genocidě neodmyslitelnou, instinktivní součástí lidské přirozenosti.  Staré kosti a artefakty ukazují, že násilí je staré jako lidstvo samo.

Přitom je nepravděpodobné, že by ostatní lidské druhy byly o mnoho mírumilovnější. Válka vznikla ještě před evolucí člověka, jelikož i na kostrách neandertálců jsou patrné úrazy odpovídající válečným konfliktům. Důmyslné zbraně však poskytly druhu Homo sapiens vojenskou výhodu.  Jeskynní malby, řezby a hudební nástroje naznačují sofistikovanou schopnost abstraktního myšlení a komunikace. Jsou důkazem toho, že lidé byli schopni spolupracovat, plánovat, vytvářet strategie, manipulovat a klamat. Tyto vlastnosti se staly naší ultimátní zbraní.

Archeologové předpokládají, že naši předkové Homo sapiens se vyvinuli během středního paleolitu asi před 400 000 až 250 000 lety.Archeologové předpokládají, že naši předkové Homo sapiens se vyvinuli během středního paleolitu asi před 400 000 až 250 000 lety.Zdroj: Gorodenkoff / Shutterstock.com

Predátor Homo sapiens

Archeologické nálezy a fosilie ukazují, že během několika tisíc let po našem příchodu neandrtálci zmizeli. Stopy neandertálské DNA u některých euroasijských lidí dokazují, že jsme je nenahradili až po jejich vymření. Naopak jsme obývali Zemi současně, setkali jsme se a pářili se. Jiné vzorky DNA vypovídají o dalších setkáních s archaickými lidmi, s denisovany i Homo erectem, dokonce i africkými genomy. Ukazuje se, že všechny tyto druhy vymizely až po setkání s námi. Co je příčinou?

Na dokument o tom, kdo zde žil před námi, se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Odpověď je prostá: růst populace. Lidé se množí exponenciálně a naše evoluční historie ukazuje, že jakmile se lidé stali kooperativními lovci, neměli žádné predátory. Populace rostla tak, že využívala dostupné zdroje. Další populační růst a nedostatek potravy nevyhnutelně vedl kmeny ke konfliktům o potravu a území. Válka se stala kontrolním mechanismem růstu populace, možná tím nejdůležitějším.

I když naše likvidace jiných druhů pravděpodobně nebyla plánovaným a řízeným úsilím, konečný výsledek byl stejný.  Moderní lidé by své nepřátele vyčerpali a zabrali jejich území. Byl to dlouhodobý proces, který však z našeho druhu udělal nebezpečného predátora sám sobě. 

Zdroje:

theconversation.comwww.science.orgwww.ancient-origins.net