Hruška se podle průvodců v muzeích používala už ve středověku, ačkoliv to podle historiků není pravda. Mučící nástroj byl poprvé zmíněn ve spisech pocházejících ze 17. století a design a zpracování neodpovídá dobovým nástrojům používaných k mučení.
Ani tak nezáleží, kdy se hruška objevila poprvé, jako to, k čemu byla primárně využívána. Předmět se vsunul do análních otvorů homosexuálů a vagín usvědčených čarodějnic a nevěrných žen, otočilo se klíčkem a rozevírající listy jim způsobovaly tak ohromnou bolest, že se přiznali ke všem hříchům. Zkrvavené a roztrhané otvory zřídka způsobily smrt, což cílem hrušky ani nebylo.
Děsivý předmět se ale mohl používat i jako roubík. Svědčí o tom dochované spisy z 19. století, v nichž stojí, že hruška byla používaná v Holandsku u loupežných přepadení. Obětem byla strčena do úst jako roubík. V několika případech si lupič trochu pohrál a klíčem otočil víc, než musel, a oběti vysadil čelist z pantů a roztrhl tváře.
Existuje také možnost, že se hruška používala jako sexuální hračka. Podobných pomůcek určených k rozkoši je na dnešním trhu opravdu hodně, mohlo tak jít o jejich předchůdce.
