Tragická výprava na Huascaran: Obří lavina se stala hrobem patnácti Čechoslováků

Ledový kemp na výstupu na Huascaran

Ledový kemp na výstupu na Huascaran

Foto: Wikimedia Commons, Autor: sergejf – Chopicalqui glacier camp and Huascaran, CC BY-SA 2.0, https://co

Rok 2020 nese kromě jiných smutných jubileí také výročí největší tragédie v dějinách československého horolezectví. 31. května to bylo 50 let ode dne, kdy v peruánských Andách zemřelo spolu s dalšími sedmdesáti tisíci lidmi našich 15 horolezců.  

Česká expedice měla od začátku své cesty problémy. Původně směřovala na Aljašku a horu Mount McKinley, ovšem tam se z politických důvodů nedostala. Bylo potřeba najít nový cíl a volba nakonec padla na peruánský Huandoy, extrémně těžkou stěnu, na níž česká výprava nebyla připravená. Zrodila se tak „Expedice Peru 1970“ (Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Huascarán).

Další zádrhel a varovný signál přišel při příjezdu skupiny do města Lima 23. dubna 1970. Loď s materiálem, který měli horolezci použít, se opozdila. Když loď konečně dorazila, skupina zjistila, že bylo ukradeno na 400 kg oblečení a potravin. Klíčové vybavení však zásilka obsahovala, proto nebyl důvod ke zrušení celé expedice.

Východ slunce nad vrcholkem HuascaranZdroj: Wikimedia Commons, Autor: sergejf – Huascaran sunrise, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w

Před samotným plánovaným výstupem se stala další tragédie: 18. května na naprosto jednoduchém, chodeckém terénu uklouzl a spadl do propasti nejlepší horolezec expedice, Ivan Bortel. Dopadl přímo na hlavu a na místě byl mrtev. Už v té době horolezci zvažovali přerušení akce a odjezd domů, nakonec si však zvolili jiný cíl – nejvyšší vrchol Peru, „bezpečnější“ Huascaran (Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz/svet/1338052-peruansky…).

Reinhold Messner

Až na vrchol. Před 40 lety dobyli Messner s Habelerem bez kyslíku Everest

Skupina se následně přesunula do základního tábora. Všichni počítali s tím, že se 1. června přemístí na jihozápadní svah Huascaránu. Tyto plány jim však přerušila obrovská přírodní katastrofa, kdy 31. května zasáhlo celé Peru zemětřesení o síle 7,9 stupně Richterovy stupnice. Celá událost trvala asi 45 sekund. Otřesy způsobily uvolnění ledovce, který svou pravou částí zasáhl i tábor horolezců. Při cestě dolů začal sníh tát a nabalovat kameny. Do tábora tak dorazila smrtonosná lavina ze směsi bláta, sněhu a kamení (Zdroj: peru1970.cz/expedice.html).

Všichni členové expedice byli i s chilským průvodcem zavaleni. Tragédii vidělo několik lidí kempujících v horách. Studentka Teresa Moreno vypověděla: „Vyskočila jsem, a všichni se rozeběhli k silnici. Pak jsme zaslechli strašný hluk, který přicházel odněkud shora. Viděli jsme, jak se dolů řítí ohromná černá lavina.“

Přírodní katastrofa, která potkala československé horolezce, je největší na západní polokouli. Celkově zpustošila oblast o rozloze 83 500km2. Zahynulo kolem 75 000 lidí, bez přístřeší zůstalo dokonce 200 000 lidí. Zničeno bylo celkem osmdesát procent staveb.

Pohled na vrchol Huascaran v paruánskách AndáchZdroj: Wikimedia Commons, Autor: Lamder – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index

Ještě téhož dne obletěly svět zprávy o této obrovské tragédii. Lidé v Československu ještě pár dní věřili, že jsou členové expedice naživu. Tuto naději však definitivně pohřbilo vyjádření vedoucího chilské záchranné expedice, která se vydala na místo neštěstí. Společně s Předsedou Peruánského klubu andinistů potvrdili, že nikdo z účastníků katastrofu nepřežil.

Kousek od místa tragédie je nyní na počest zemřelých vystavěn památník. Jeden se nachází také v Čechách, konkrétně ve Strašnicích. Přítel jednoho ze členů výpravy tuto mohylu ze žulových kamenů pojmenoval Život. Podle něj má navozovat pocit padající masy. Stojí u výjezdu z Bedřichova stadionu, kde se každý rok pořádá Jizerská padesátka. Tento testovací závod v běhu na lyžích je vzpomínkou na smutnou událost, která se udála přesně před 50 lety.

Akční letáky