Hubbleův teleskop byl na oběžnou dráhu Země vypuštěn v roce 1990. Od té doby pořizuje úchvatné snímky vesmírných těles, které přispěly k mnoha významným objevům. Nová fotografie zveřejněná NASA a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) naznačuje, že dalekohled je stále ve skvělé kondici.
Zvláštní portrét zobrazuje reflexní mlhovinu NGC 1999 ležící 1350 světelných let od naší planety. Oblast se pyšní energetickými mladými hvězdami s výtrysky odtlačující okolní materiál. Vířící oblaka prachu a mlhoviny jsou pozůstatkem vzniku systému V380 Orionis v souhvězdí Orion.
Hubbleův teleskop a reflexní mlhovina
Mlhovina byla poprvé vyfotografována v roce 1999 pomocí HST Wide Field Planetary Camera 2, krátce po servisní misi 3A. Tento přístroj využívá kombinaci ultrafialových, viditelných a blízkých infračervených senzorů. Díky tomu jsou vědci schopni nahlédnout skrz oblaka prachu.
Reflexní mlhovina NGC 1999
„Reflexní mlhovina NGC 1999 připomíná mlhu linoucí se kolem pouliční lampy. Zdrojem světla je novorozená hvězda V380 Orionis nacházející se ve středu snímku," vysvětluje astronom Keith Noll. „Nejpozoruhodnějším aspektem je však nápadná díra, připomínající inkoustově černou klíčovou dírku kosmických rozměrů."
Astronomové dlouho předpokládali, že temná skvrna by mohla být tzv. Bokovou globulí. Izolovanou a relativně malou mlhovinou obsahující chladná oblaka plynu, prachu a dalších molekul. Ty jsou tak husté, že brání průchodu jakéhokoli světla.
Kosmická klíčová dírka
Následná pozorování využívající sbírku dalekohledů včetně Herschel Space Observatory ESA ale odhalila, že tmavý flek je ve skutečnosti prázdný prostor. Původ této trhliny zůstává neznámý.
Vědci doufají, že tajemství „kosmické nicoty" pomůže odhalit teleskop Jamese Webba vybavený mnohem citlivějšími infračervenými kamerami, než kterými disponuje Hubbleův dalekohled.
Zdroj:
