Reflexní mlhovina NGC 1999 byla poprvé vyfotografována v roce 1999. Tmavá skvrna ve tvaru klíčové dírky vědce ihned zaujala. Předpokládali, že ji tvoří velmi studený a hustý oblak plynu a prachu. Tak kompaktní, že blokuje veškeré světlo za ním.

Takovým mlhovinám se říká Bokovy globule. Jsou to malé zámotky formujících se hvězd. Díky Herschelově vesmírné observatoři Evropské kosmické agentury ESA, která je na infračervených vlnových délkách schopná zaznamenat i ty nejmenší náznaky rodících se sluncí, se však ukázalo, že jde o prázdný prostor.

Fotografie NGC 1999

Astronomové již v minulosti pozorovali výtrysky plynu přicházející z mladých hvězd. Nedokázali však odpovědět na otázku, proč se tento proces děje. S rozluštěním dlouholeté záhady pomohla právě tajemná skvrna.

Když se Herschelova observatoř dívala jejím směrem, stále byla černá. Vědci byli zmatení. Sbírka infračervených dalekohledů byla navržena přesně tak, aby pronikla i nejhustší mlhovinou a odhalila tak její strukturu. Něco bylo špatně.

Při dalším zkoumání a srovnávání dat získaných z pozemských teleskopů odborníci zjistili, že flek ve tvaru klíčové dírky není temný proto, že ho tvoří kompaktní plyn, ale že je opravdu pustý a prázdný. „Nikdo nikdy něco podobného ještě neviděl," říká Tom Megeath z University of Toledo, USA. „Je stejně překvapující, jako byste věděli, že máte pod trávníkem tunely od žížal, ale jednoho rána byste měli místo zahrady obrovskou zející jámu."

Temný portál

Odborníci se domnívají, že „kosmická nicota" vznikla díky silnému výtrysku plynu, jenž prorazil vrstvu prachu a plynu tvořící okolní mlhovinu a odtlačil ji na bok. Silná radiace z blízké zralé hvězdy poté skvrnu vyčistila.

Jasný bod vedle je V380 Orionis, 3,5krát větší než naše Slunce. Díky vysoké povrchové teplotě, pohybující se kolem 10 000 °C, se jeví jako bílá. Hvězda je tak mladá, že je stále obklopena oblakem materiálu, který zbyl po jejím zrodu.

Zdroj: Youtube

Otázkou stále zůstává, co se za prázdnotou vyskytuje. Může být branou do jiného vesmíru? Vědci bohužel jen krčí rameny. Doufají, že odpověď by mohl nabídnout teleskop Jamese Webba vybavený mnohem citlivějšími infračervenými kamerami.

Zdroj:

www.esa.int, www.nasa.gov, www.world-today-news.com