Jak vypadala strašlivá tažení Hunů: Po jejich nájezdu nezůstal kámen na kameni

římský dům vypleněný Huny

římský dům vypleněný Huny

Foto: Profimedia

Kočovné bojové kmeny z dálných euroasijských stepí kdysi naháněly hrůzu a strach. Žádný z nich však nepřinesl větší zkázu než Hunové, divocí a brutální, kteří děsili už jen pouhým zjevem. Byli noční můrou i pro samotné Římany.

Záhadní nájezdníci podivného vzhledu

Původ kočovného kmene Hunů, který se nechvalně proslavil ve 4. a 5. století, není dodnes zcela objasněn. Podle mnohých teorií přišli z oblastí mezi pohořím Altaj a Kaspickým mořem (dnešní Kazachstán), možná z krajů ještě dál na východ. Podle posledních studií několik dochovaných hunských slov ukazuje, že mluvili starým turkickým jazykem, rozšířeným v raném středověku v celé Asii. Z písemných pramenů se ví, že se vzhledem značně lišili od ostatních národů, a že malým dětem ovazovali hlavy pro umělé prodloužení lebky.

Sacro Bosco, místo děsu: Tlama do pekla říká: Zde všechen rozum odchází

Ze stepí přichází smrt

Hunové kolem poloviny 4. století vyrazili směrem na západ. A tehdy se poprvé objevila jejich plenivá a krvavá stopa, kterou v historii zanechali. První, kteří jim padli do rány, byli Alani (kmen Sarmatů). Rychlý útok a vyvraždili je téměř do posledního muže. Dále se vypravili do lákavých gótských zemí. Opět překvapivý a nelítostný útok a Gótové podlehli. Hunové z dálného východu postupovali dál a dál do Evropy, přirozeně ne s mírovými úmysly, až svými obzvláště krutými nájezdy přiměli tisíce lidí a jiných loupeživých „barbarských“ kmenů, kteří se chtěli vyhnout děsivému hunskému řádění, k útěku dál na západ, na římské území. Tak začalo velké stěhování národů (376-476), které ve svém důsledku oslabilo Římskou říši natolik, že vedlo k jejímu pádu. Hunové tak obrazně dobyli i toto impérium.

Zdroj: Youtube

Neporazitelní lučištníci na koních

Hunové byli mistry bojové taktiky a v ovládání zbraní, bylo téměř nemožné porazit je. Vymysleli luk, dnes zvaný kompozitní, což je typ luku, jehož lučiště je směrem ke střelci, proto měly neskutečnou sílu. Hunské luky ze zvířecích šlach, kostí a dřeva byly velmi kvalitně vyrobené, silné a odolné. Na hřbetech svých koní z nich Hunové dokázali neskutečně dobře a rychle střílet ve velké rychlosti. Díky tomu se tryskem a překvapivě přiblížili k nepříteli, rozptýlili se do skupin, zmátli ho, vypálili v minutě stovky šípů a zmizeli. Žádný těžkopádný boj zblízka. Zasáhnout cíl ve cvalu je nesmírně těžké. Hunové na hřbetech koní vyrůstali a střílet se učili od „kolébky“, byli proto naprosto nepřekonatelní. Co však vzbuzovalo možná větší hrůzu, bylo laso. Hunové své nepřítele s oblibou do lasa chytali. Lapeného táhli za koněm a pak ho meči rozsekali na kusy.

hunský lukHunské luky byly velmi kvalitní, silné, odolné, vyrobené ze zvířecích šlach, kostí a dřeva.Zdroj: Profimedia

Plenitelé měst

Hunové vynikali i v dobývání měst. Vyvinuli obléhací zbraně. Účinně využívali obléhací věže (zvonice) a ničivá beranidla. Díky tomu se stali skutečným postrachem, už jen jejich jméno působilo paniku. Loupili, plenili a vypalovali města a vesnice, zotročovali obyvatele a pustošili obrovská území, například, Balkán a východořímské provincie, kde způsobili nesmírné škody. Získali neskutečné bohatství, a ač původně kočovníci, založili svou říši. O rozloze Hunské říše se vedou spory, ale rozkládala se v oblasti dnešního Maďarska a na rozsáhlých oblastech střední a východní Evropy. Jejím panovníkem se stal Attila, přezdívaný Bič boží (434-453). Za jeho vlády se Hunové stali nejmocnějšími a nejobávanějšími válečníky Evropy, kteří přinášeli smrt a zkázu. Když Attila zemřel, jeho synové mezi sebou bojovali o nadvládu. „Vyplenili“ i říši, kterou jejich otec vybudoval, ta do roku 469 zanikla. Evropa si zcela jistě oddechla.

Zdroj: Youtube

Zdroje: www.worldhistory.orgwww.thecollector.comwww.ancient-origins.net