Husité pod vedením oblehli 2 000 královských křižáků. Římskokatoličtí křižáci se husitům nevyrovnali a Německý Brod byl rychle dobyt a zcela vypleněn. Byl ukořistěn královský arzenál a zásobovací povoz čítající asi 500 vozů, což byla jedna z největších kořistí, kterou kdy husité, za celou dobu válečných konfliktů, ukořistili.

Bitva, za kterou se styděl i krutý Žižka

Jan Žižka patří k elitní skupině vůdců, kteří nikdy neprohráli žádnou bitvu. Narodil se kolem roku 1360 ve vesnici Trocnov v Českém království. Během svého raného života přišel o oko. Ačkoli není přesně známo, jak k nehodě došlo, předpokládá se, že se tak stalo buď v důsledku úrazu v dětství, nebo v jednom z mladistvých zápasů.

Žižka měl cit pro terén. V každé situaci se snažil zaujmout co nejvyšší nadmořskou výšku. Dával přednost kopcům se strmými svahy, aby nepřátelská jízda byla nucena sesednout z koní a vystoupit na svahy pěšky.

Jinak tomu nebylo ani v bitvě u Habrů. Právě té, která je v odborné literatuře spojovaná s dobytím Německého Brodu. Odehrála se v roce 1422 na některém z vrchů poblíž dnešního města Habry. Vojsko, tehdy vedené slepým hejtmanem Janem Žižkou, doslova rozdrtilo již ustupující vojsko druhé křížové výpravy. Tomu s velkou pravděpodobností velel italský vojevůdce Filippo Scollari. Husité je rozdrtili na kusy.

To však ani náznakem neznamenalo konec válečného konfliktu. Rozzuření husité po svém vítězství pokračovali dál a pronásledovali protivníka až k hradbám Německého Brodu. Tam se odehrála bitva, za kterou se dle historiků, sám nemilosrdný Žižka styděl. Vraždění v tomto místě ještě dlouho považoval za velký hřích.

Husité u Brodu rozpoutali strašlivý masakr

Právě tam husité rozpoutali zlověstný masakr, když svedli další úspěšnou bitvu. Ta se odehrála 10. ledna 1422. Během kapitulace posádky, následného jednání a pokusech o smír, část husitů Německý Brod obsadila. Výsledkem byl totální masakr většiny protivníků. Ušetřeno však nezůstalo ani místní obyvatelstvo.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Do kroniky starého pražského kolegiáta se tehdy napsalo: „Město Německý Brod padá a hynou všichni, kdo v městě zůstali. Jenom v městě zahynulo mečem, jak se praví, nejméně tisíc a pět set lidí."

Ani ne den po svém vítězství se však husité rozhodli od dalšího pronáslednování protivníka upustit. Opustili zcela zpustošený a jimi vypálený Německý Brod. Ten následně zůstal po několik let městem duchů.

Husitské pustošení zcela změnilo historii města. Život se do Brodu vrátil až po několika letech a ačkoliv dlouho nesl přívlastek Německý, za jeho opětným zbudováním stojí Češi.

Zdroje:

www.idnes.cz

www.catholic.com

havlickobrodsky.denik.cz