Do té doby žily povětrné ženské, nevěstky, hurvy zjevné či harapanny v relativním klidu. O zákazníky totiž nikdy neměly nouzi, a i když stály na pokraji společnosti, hladem netrpěly. Jejich řemeslo bylo tolerováno jak měšťany, tak církví.
Hampejzy byly nejčastěji provozovány na předměstí, ve čtvrtích s horší pověstí. Prostitutkám pak byl vyhrazen i určitý prostor uvnitř hradeb. Klient je poznal snadno. Podle Soběslavských práv měly nosit závoje se žlutým okrajem. Své služby však neoficiálně nabízely také v hostincích a v lázních.
Husité a nevěstince
Nejvíce nevěstek byste našli v Praze. Rozmach nejstaršího řemesla odstartovalo zřízení Karlovy univerzity. Ve středověké společnosti existovalo velké procento mužů, kterým právo zakazovalo se oženit. Mezi ně patřili nejen preláti a klerici, ale také studenti, univerzitní mistři a tovaryši. Problém najít si manželku a uživit rodinu měli také čeledíni nebo žoldnéři. Všichni ti využívali služeb povětrných žen.
To se však nelíbilo husitům, jež usilovali o reformu církve a zároveň změny ve společnosti. V rámci čtyř artikulů pražských prosazovali, aby „všichni hříchové smrtelní a zvláště zjevní byli potíráni". A jelikož smilstvo patří mezi smrtelný poklesek, prostituce měla být zcela vymýcena.
To však nebylo tak jednoduché. I přesto, že většina lehkých děv byly kazatelem Petrem Želivským a jeho komunou z Prahy vyhnány a nevěstince byly zrušeny, muži po erotických službách stále toužili. Některé ženy se tak nabízely mezi haldami dřeva v Podolí, další v prádelnách. Populární byla také podomní prostituce schovávající se za prodej zboží.
Kněžky lásky
Docházelo také k častým stykům mužů se svobodnými ženami. Absence antikoncepce ale způsobila, že se začalo rodit více nemanželských dětí, které byly často zabíjeny, aby matky neměly ostudu. Dokazuje to spis Spravovna Pavla Žídka, v němž králi Jiřímu z Poděbrad radí, aby opět provozování hampejzů povolil a zabránil tak vraždám novorozenců.
Legalizace prostituce však přišla až v roce 1462. V té době papež Pius II. prohlásil za neplatná kompaktáta basilejském koncilu, jež byla dohodnuta se zástupci utrakvistů na konci husitských válek.
Zdroj:
