Zdroj: Profimedia.cz
Ze souhvězdí Orionu zmizela nejjasnější hvězda. Po dvou letech se objevila, ale chová se divně
V minulosti bývala druhou nejjasnější hvězdou nad našimi hlavami. V roce 2019 se ale začala náhle a nečekaně stmívat. Pokles jasu byl tak extrémní, že ho bylo možné pozorovat pouhým okem. Astronomové jen nevěřícně kroutili hlavou. Nyní konečně tajemství hvězdy Betelgeuse odhalili.
Těleso je pod intenzivním hledáčkem vědců od osmdesátých let dvacátého století. Díky své jasnosti bylo ale známé již ve 2. století. př. n. l. Nachází se v levém rameni souhvězdí Orionu, které lze nejlépe rozeznat v prosinci a lednu, kdy je na obloze téměř po celou noc.
Betelgeuse je od nás vzdálená asi 600 až 640 světelných let, což z ní dělá nejbližší hvězdu typu červený veleobr, jež vyčerpává poslední zbytky svého paliva. Zároveň se řadí mezi polopravidelná proměnná slunce. To znamená, že její jas v pevně daných intervalech kolísá. Tak dramatická změna, která nastala v roce 2019 ale nikdy nebyla pozorována.
Stmívání hvězdy Betelgeuse
Betelgeuse ztmavla na 35 % původní svítivosti, což byl pro řadu expertů šok. Nikdo netušil, co se s hvězdou děje a v co změna vyústí. Objevilo se několik teorií, jež předpovídaly, že gigantické těleso s rozměry tisíckrát většími než naše Slunce vybuchne a přemění se na supernovu.
V tomto případě bychom na obloze spatřili doslova světelnou show. Modely naznačují, že jasně modrá záře by byla vidět po dobu nejméně tří měsíců, a to dokonce i přes den. Betelgeuse by pak slábla ještě asi rok. Působivá exploze by pro Zemi naštěstí žádné riziko nepředstavovala.
Další scénáře hovořily o tom, že se povrch hvězdy ochladil nebo jejím okolím procházel hustý materiál. Záhadu poklesu jasu nakonec vyřešil astrofyzik Miguel Montargès z Observatoire de Paris ve Francii a Katholieke Universiteit Leuven v Belgii pomocí snímků ze superdalekohledu Very Large Telescope, nacházející se v poušti Atacama v Chile.
Osudný prach
Vědec se svým týmem odhalil, že stmívání bylo důsledkem obou hypotéz. Betelgeuse nejprve na své jižní polokouli vyvrhla bublinu materiálu. Následně se její povrch ochladil a začalo docházet ke kondenzaci prvků, které se změnily na hustá zrníčka, jež vytvořila oblak prachu. Ten pak hvězdu zastínil.
„Víme, že u rudých veleobrů dochází v jejich pozdější fázi života ke ztrátě hmotnosti. Zda je to ale případ Betelgeuse, to netušíme. Měli jsme za to, že je ještě relativně mladá,” říká Emily Cannon z Katholieke Universiteit Leuven v Belgii. Zatím tedy odborníci nepředpokládají, že se hvězda v dohledné době promění v supernovu, zároveň tuto možnost ale nevylučují.
Zdroj:
