Prastará hvězda získala příznačnou přezdívku Metuzalém a v laických kruzích rozpoutala polemiku, zda počátek vesmíru třeba nevypadal zcela jinak, než si představujeme. Vyskytl se i názor, že hvězda HD 140283 pochází z vesmíru předchozího, který existoval před velkým třeskem. Pro vědce to zní ale stejně, jako byste řekli, že je Země placatá.
Miliarda sem, miliarda tam
Paradox musel mít nějaké jiné vysvětlení. Tím nejprostším mohla být chyba či nepřesnost ve výpočtu. Určit stáří hvězdy je poněkud složitější než počítat letokruhy stromu. Je k tomu zapotřebí znát vzdálenost tělesa od Země, intenzitu jeho světla i jeho chemické složení. U všech těchto hodnot se musí počítat s nějakou odchylkou.
Hubbleův kosmický dalekohled nedávno vzdálenost metuzalémské hvězdy upřesnil na 190 světelných let, čímž umožnil astronomům všechna čísla ve výpočtu pozměnit a dojít k novému výsledku. Podle něj by hvězda měla být stará 14,5 miliard let s možnou odchylkou plus minus 0,8 miliardy.
To už zní lépe. Pokud hvězda vznikla v období dolní hranice uvedené odchylky, časově se krásně vešla do doby velkého třesku (jehož datace mimochodem rovněž počítá s odchylkou plus minus 0,4 miliardy let). Všechno tedy do sebe zapadá, věda se neboří. I tak ale hvězda HD 140283 představuje v naší galaxii naprostou raritu. Je totiž starší než galaxie sama.
Metuzalémská hvězda leží v souhvězdí Vah.
Nejstarší pamětník
Dá se říci, že jde o nejstarší hvězdu, která kdy byla zkoumána. Zřejmě se zformovala velmi brzy po vzniku vesmíru a je s podivem, že vydržela zářit až do dnešních dnů. Astronomové předpokládají, že původně patřila k nějaké maličké galaxii, která byla pohlcena Mléčnou dráhou před 12 miliardami let. Svědčí o tom nejen její stáří, ale i závratná rychlost. Ta přesahuje milion kilometrů za hodinu, což je u stálic neobvyklé.
Když ji porovnáme s naším Sluncem, které se zrodilo teprve před 4,6 miliardami lety, metuzalémská hvězda se skládá téměř čistě z vodíku a hélia, tedy prvků, které utvářely první hvězdy po velkém třesku. Oproti tomu Slunce už obsahuje 250krát více prvků těžších, jež vznikly později v důsledku termojaderných procesů.
Podle vědců se HD 140283 nachází ve fázi, kdy se začíná měnit v rudého obra. Svému konci tedy neunikne ani ona. Časem se zvětší, pak se scvrkne a nakonec se zhroutí v černou díru. Stejně jako všechny její nebeské kolegyně.
Zdroje: https://www.syfy.com/, https://www.space.com/, https://scitechdaily.com/
