Astronomy znepokojila umírající trojhvězda. Ničivé záření může zasáhnout Zemi

Lenka Samuely | 18. 10. 2022

Nad našimi hlavami září miliony sluncí. Jedno z nich, Wolf-Rayetova hvězda v souhvězdí WR 104 vzdálená asi 8 400 světelných let, by se každým dnem mohla stát supernovou. A právě tato přeměna děsí vědce již několik let.

Hvězdný systém WR 104, skládající se z Wolf-Rayetovy hvězdy a hvězd typu B a O, byl objeven v roce 1998. Je obklopen prodlouženým prachovým obalem ve tvaru spirály, jehož průměr činí více než 200 astronomických jednotek. „Dřív jsem mlhovinu Větrník pozoroval s radostí. Má krásný tvar. Teď se nemohu ubránit pocitu, že se dívám do hlavně pušky," říká astronom z University of Sydney Peter Tuthill.

Země na konci století už nebude modrá, varují vědci. Oceány výrazně změní barvu
Magazín

Země na konci století už nebude modrá, varují vědci. Oceány výrazně změní barvu

Wolf-Rayetovy hvězdy jsou totiž považovány za tikající bombu. Mají velkou hmotnost, vysokou svítivost a krátkou životnost. Jsou posledním stupněm před výbuchem supernovy a produkují nebezpečné gama záření.

Hvězda Wolf-Rayet

Právě to může ohrozit naši planetu. „Existuje asi sto Wolf-Rayetových hvězd a kterákoli z nich může být zdrojem gama záblesků. Ale WR 104 je jediná, jež vypadá, že je natočená směrem k Zemi. Jsme tedy přímo v palební linii," vysvětluje Tuthill. „Nejhorší na tom je, že zatím nedokážeme přesně odhadnout, kdy by k výbuchu supernovy mohlo dojít. Časové rozmezí je mezi dneškem a příštími 500 000 lety."

Gama paprsky by sice nepronikly zemskou atmosférou, chemicky by ale poškodily stratosféru. Astrofyzik Adrian Melott z University of Kansas v Lawrence odhaduje, že pokud by nás WR 104 zasáhl výbojem dlouhým 10 sekund, záření by mohlo zničit asi 25 % ozonové vrstvy, která nás chrání před škodlivými ultrafialovými paprsky. „To by bylo velmi špatné. Byli bychom svědky masivního vymírání v oceánech, zemědělské krize a hladomoru," popisuje vědec.

Vědec zachytil na Venuši objekty ve tvaru štírů. Jeho teorie ohromila svět
Magazín

Vědec zachytil na Venuši objekty ve tvaru štírů. Jeho teorie ohromila svět

Záblesky gama by zároveň vyvolaly zvýšenou tvorbu smogu. To by mohlo snížit dopad slunečního světla o 1 až 2 %. Došlo by tak k mírnému ochlazení planety. „Nová doba ledová by ale naštěstí nenastala," říká Melott.

Modrý záblesk

Rozsáhlost katastrofy ale záleží na rotaci hvězdy. I přes podrobné analýzy stále není jisté, pod jakým úhlem je k Zemi nakloněna. Při pozorování oblohy dalekohledem Keck I bylo zjištěno, že sklon je mezi 10° až 15°. Úhel do 20° přitom představuje vysoké riziko zasažení naší planety gama zábleskem. O pár let později ale bylo vypočítáno, že sklon je v rozmezí 30° a 40°.

Zdroj: Youtube

Zároveň není jisté, jak široké jsou paprsky energie, které gama záblesky uvolňují. „Země obrácená k jasu by zažila něco jako vzdálený jaderný výbuch. Živé organismy by tak byly ohroženy nemocí z ozáření," říká Tuthill. Paprsek však může naši planetu pouze „líznout". Vědci se proto nyní zaměřují na to, zda WR 104 skutečně míří na Zemi a jak velkou sílu může její gama záření mít.

Zdroj:

www.globe24.cz, www.foxnews.com, www.star-facts.com, www.nbcnews.com

Tagy doba ledová hvězda Sydney University of Kansas záření Země