Ve Skotsku se našly podivné olověné koule. Šlo o psychologickou zbraň Římanů

Římané ve Skotsku narazili na silný odpor.

Římané ve Skotsku narazili na silný odpor.

Foto: Profimedia.CZ

Na archeologických nalezištích se čas od času najdou předměty, se kterými si vědci nevědí rady. Dlouho dumali například nad malými olověnými koulemi, jež za sebou před 1800 lety zanechala ve Skotsku římská armáda. Největší záhadou bylo, proč Římané do těchto koulí vrtali dírky, jako by je snad chtěli navlékat na provázek. Vysvětlení nakonec nepodali archeologové, ale jeden chytrý rybář.

Kopec Burnswark leží v jihozápadním Skotsku a kdysi se stal svědkem bojů mezi původními národy a římskými dobyvateli. Právě zde se našly provrtané olověné koule a oválné oblázky o hmotnosti od 30 do 60 gramů, které mohly Římanům sloužit jako munice do praků.

Pinterest

Dnes už prak není v módě ani mezi malými nezbednými kluky, nicméně v antice ho využívaly i profesionální armády. Nejlepší římští střelci pocházeli z Baleárských ostrovů v západním Středomoří, kde se děti učili zacházet s prakem odmalička, a rodiče jim často dokonce nedali najíst, dokud si jídlo sami nesestřelili.

Nečekaně smrtící zbraň

Zdálo by se, že takový prak nemůže mít v bitvě daleký dostřel ani účinnost. Římští prakovníci nicméně byli schopni zasáhnout nepřítele na 200 metrů, a dokonce ho i zabít - pokud se strefili do hlavy. Motiv usmrcení protivníka prakem nacházíme i v biblickém příběhu o Davidu a Goliášovi. Tato legenda mohla mít podle historiků reálný základ; stačilo, aby pasáček David prošel dobrým výcvikem.

Jak antický prak mohl vypadat a fungovat, zkouší nadšenec Joerg Sprave ve videu:

Zdroj: Youtube

Vraťme se ale do skotské krajiny, na kterou si v prvních staletích našeho letopočtu dělali zálusk Římané. Fakt, že zde vědci našli munici do vojenských praků, není sám o sobě nijak překvapivý. Nikdo ale nechápal, proč byly kulky děrované.

Ještěže máme rybáře

Archeologa Johna Reida u vykopávek doprovázel jeho bratr, kterého napadlo, že dírky měly za úkol produkovat zvuk. "Prosím tě, nepleť se do toho, copak jsi archeolog?" zeptal se ho v žertu Reid. "Ne, ale jsem rybář," odpověděl bratr. "A když nahazuji vlasec s olověným závažím, které má v sobě taky takovou dírku, tak to závaží píská."

Dům ve starověkém Římě

Nahlédněte do domu starých Římanů: 3D animace ukazuje, jak moc luxusně žili

Reidovi se po těchto slovech rozsvítilo v hlavě. Hvízdající kulky sice nebyly o nic nebezpečnější než střely bez dírek, ale zato mohly nepřítele náležitě vyděsit. Neznámý zvuk svištící nebem musel být skvělou psychologickou zbraní, která ve skotských kmenech vyvolala paniku a narušila disciplínu. A navíc, jak jste se mohli soustředit na boj, když kolem vás pořád něco hvízdalo? "Muselo to být stejně otravné, jako když okolo vás lítá vosa," domnívá se Reid.

Syrová skotská krajina a nezdolné místní kmeny byly podle něj pro okupanty tvrdým oříškem. Římané proto museli vymýšlet nové psychologické taktiky, jak se tudy prokousat. Nakonec se stejně daleko nedostali, a navíc ke svému zklamání zjistili, že severní oblasti nejsou zdaleka tak úrodné jako ty jižní, a od další expanze upustili.

Zdroje: https://www.popularmechanics.com/, https://www.thevintagenews.com/, https://www.ancient-origins.net/