Členem hnutí Hwarang (kvetoucí mládež, květinoví chlapci či kvetoucí rytíři) se mohl stát každý, kdo byl z vysoce postavené rodiny. Slovo "hwa" totiž znamená "květina", a "rang" je obecným výrazem pro "muže". Hnutí Hwarang bylo založeno v průběhu 6. století př. n. l., kdy se nepřímo vyvinulo z ženské instituce Wonhwa ("původní květiny"). Ženy v ní byly rozděleny do dvou skupin, jimž velely dvě ženy, Nammo a Junjeong. Postupně však na sebe začaly žárlit, až Junjeong zavraždila Nammo, což vedlo k rozpadu oragnizace.
Starověké království Silla vládlo jižní a střední části Korejského poloostrova od 1. století př. n. l. do 10. století n. l., takže hwarangem se nemohl stát kdokoli. Ač přesný popis systému hwarang není znám, existuje sekundární literatura, jež informuje zejména o organizaci hwarangů nebo náboženských sdruženích. I proto se vědci domnívají, že úloha této organizace byla dvojí.
Na video se podívejte zde:
Elitářská sekta
Děti pro sektu hwarang byly vybírány už v dětství, aby se jim dostalo odpovídajícího výcviku a mohly se stát elitními válečníky. Muži dostali to nejlepší vzdělání dle nejvyšších standardů a museli dbát přísného kodexu. Ten mimo jiné hovořil i o tom, jak si zachovat v boji čest a jak nepůsobit chvástavě a nafoukaně. Hwarangové proto byli velmi dobře vychovaní, ale i upravení, dokonce by se dalo říci, že v nich byla budována i silná ženská stránka. Jak by ne, vždyť to byli kvetoucí rytíři!
Moderní Korejec představující sillský hwarang.
Vysoce postavení muži voněli!
Právě díky úspěšnosti původní ženské organizace se objevila i myšlenka květinových rytířů. Její členové byli vybíráni z chlapců šlechtického původu, kteří měli dobré mravy. Hwarang sdružoval nejtalentovanější mladíky z řad aristokracie. Jejich posláním bylo později sloužit ve státním aparátu coby generálové, politici a vysoce postavení muži. Samozřejmě určité postavení s sebou nese i nutnost nějak vypadat, takže muži nosili perfektně padnoucí oblečení a běžně používali kosmetiku, a pálili kadidlo, takže se kolem nich šířila vůně. Scházeli se v krásném prostředí, kde se bavili zpívali a tančili a studovali náboženství. Tím byla zvláštní kombinace buddhismu, konfucianismu a taoismu, s prvky šamanismu.
Hwarangský kodex
Hwarangové byli samozřejmě skvělými válečníky, kteří museli být v případě potřeby k dispozici. Veškerá jejich činnost a učení i konání se řídily pravidly etického chování obsaženými ve spisech Pět vztahů, Šest umění, Tři učená povolání a Šest způsobů vládní služby. Nejdůležitější byl spis Pět vztahů, který hovořil o tom, jak věrně sloužit králi, sloužit věrně svým rodičům, prokazovat loajalitu svým přátelům, v bitvě nikdy neustupovat a nikdy zbytečně nezabíjet.
Těmito pravidly se hwarangové řídili až do svého zániku, jehož příčinou byl pokles zájmu o toto hnutí. Ten byl pak znovu obnoven až v 80. letech 20. století a obliba hwarangu je v korejské společnosti patrná dodnes.
Zdroje:
en.wikipedia.org, koreanhistoricaldramas.com/hwarang/, www.ancient-origins.net
