Nechutné hygienické návyky středověké šlechty. Většinou je odnesly speciálně určené služebné

Lenka Bělská | 19. 12. 2022

Po rozpadu Římské říše to šlo s Evropou z kopce. Především v otázce hygieny. Mohli za to hlavně církevní hodnostáři, kteří kázali, že „spasení se dočká pouze takový křesťan, jenž je chudý, nemytý a zbavený myšlenek na požitky těla”. Proto je středověk označován za dobu špíny a zápachu.

Ani světské autority nebyly bez viny. Lékaři a mastičkáři podporovali mýtus, že horká voda rozšiřuje póry, jimiž se do těla mohou dostat vážné nemoci. Zároveň ale hlásali, že pravidelné odstraňování viditelných nečistot z těla je dobrou prevencí proti kožním problémům a napadení parazity.

Zdroj: Youtube

Lze tedy předpokládat, že každý jednotlivec měl své vlastní hygienické návyky. Například královna Isabella Kastilská se prý chlubila, že se v životě koupala jen dvakrát. V den, kdy se narodila a v den, kdy se provdala za Ferdinanda Aragonského. Její dcera Juana se ale myla tak často, až se její manžel bál, že onemocní.

Hygiena středověké šlechty

Jedno pravidlo však dodržovali všichni bez vyjímky, a to pravidelné mytí rukou před a během hostin. Trojdílný příbor současného typu se totiž objevil až během renesance v 16. století. Místo něj se jídlo nabíralo pomocí lžíce, chleba nebo holými prsty. Už francouzské dílo Les Contenances de Table vydané na konci 15. století nabádalo, aby „ruce byly čisté a nehty upravené”.

Ve středověku byli lidé šťastnější než dnes. Prožívali mnohem méně strachu a lépe žili
Magazín

Ve středověku byli lidé šťastnější než dnes. Prožívali mnohem méně strachu a lépe žili

Středověká šlechta a duchovenstvo navíc posunulo mytí rukou na rituál. Ten zahajovala hudba. Následně služebníci obcházeli stůl s umyvadly naplněné voňavou parfémovanou vodou a bílými ručníky. Jakmile se hosté opláchli, sledovali, jak se myje pán domu.

Jak se chovali „galantní“ středověcí rytíři k ženám? Strašně. Pro chudé a mladé byli postrachem
Magazín

Jak se chovali „galantní“ středověcí rytíři k ženám? Strašně. Pro chudé a mladé byli postrachem

Už v „době temna” platila etiketa stolování. „Kosti se nežvýkají, k odříznutí masa používej nůž, neokusuj si nehty a nešťourej se v zubech,” doporučoval francouzský text. Zakázáno bylo také smrkání do ubrusu nebo olizování prstů. Pokud někdo pocítil potřebu se očistit nebo vyprázdnit nos, zavolal si nejbližšího sloužícího a použil jeho oděv.

Pradlenou za trest

Stolováním však snaha o pravidelnou hygienu skončila. Absence spodního prádla, menstruačních pomůcek, toaletního papíru ale i deodorantu způsobila, že se z vršků šlechty nebo ložního prádla dalo vyčíst, s jakými problémy se daný jedinec potýká. Není divu, že pradleny byly často první, které věděly, že její paní opustil pravidelný cyklus a je těhotná, panovník snědl něco špatného nebo, že má purkrabí parazity.

Lehké to neměly ani ty služky, které se staraly o pohodlí v paláci a čistotu těla svých nadřízených. Úklid po bujaré pitce, udržování ohně v ohništích nebo nošení vody do kádě, v níž se prováděla v průměru dvakrát do roka koupel, byla těžkou a nevděčnou prací. 

Zdroj:

www.perinijournal.it, www.historycollection.com, www.nationalgeographic.com

Tagy Evropa Ferdinand II. Aragonský Římská říše šlechta