Otřesná hygiena na středověkých ulicích: Nejvíce paseky nadělali řezníci

Středověká města se potýkala z odpadem od řezníků

Středověká města se potýkala z odpadem od řezníků

Foto: weha / Shutterstock.com

O hygieně ve středověkých městech máme asi všichni nějakou představu, s největší pravděpodobností ale není ani blízka pravdě. Města z tohoto období byla pro nás synonymem zapáchajících žump. Ale měli bychom se na vše podívat i jinýma očima: Kdo by zde pak chtěl žít? Co když je naše představa značně zkreslená? Trochu je, ale ne zase tak moc. Na vině byly většinou zdechliny zvířat a odpad od řezníků.

Pravda je, že středověká města se vyznačovala zkaženým vzduchem a znečištěnou vodou. Na vině byly splašky, které často končily právě ve vodě. Znečištění ve středověkých městech sice bylo samozřejmé, zejména před vynálezem kanalizace, ale pravdou je, že každý byl zodpovědný za prostor před vlastmím domem. Lidé totiž nemohli nesnasitelné podmínky vydržet a volali po nápravě.

Některá období byla lepší, některá horší. Jedno bylo ale skutečně hrozivé. A to bylo tehdy, když výkaly a vnitřnosti od řezníků zaplnily Temži. S problémem se ale potýkala i další evropská města.

 Pinterest

Problém středověkých měst

V pozdním středověku se úřady otázkou hygieny a veřejného zdraví skutečně zabývaly, anebo se o to aspoň pokoušely. Nedostatečná hygiena však nebyla jediným důvodem pro nedostatečný komfort ve městech. Na vině byl zejména odpad z rozkládajících se mršin, morových těl nebo běžných odpadů, které se hromadily v ulicích a vodních tocích. Právě takto zkažený vzduch a voda byly největším problémem pro celá města, což se snažily úřady spravit nejrůznějšími hromadnými vyhláškami. K jejich boomu docházelo hlavně ve 12. a 13. století, a pak v polovině 14. století, kdy vše ještě více umocnila epidemie moru. Bylo potřeba učinit přítrž v šíření nemocí.

Dalším velkým problémem byla znečištěná voda. Města v té době vznikala právě kolem vodních toků, které byly často nositeli největšího nebezpečí. Většina obyvatel do nich vynášela odpad a splašky. A pak zde byla zcela samostatná kapitola, a tou byly městské masné krámy. Znečištěné řeky a odpadky od místních řezníků byly skutečnou zkázou měst. Obyvatelé měst a řezníci se často obraceli k vodním tokům, aby se zbavili živočišného odpadu.

Záchody, neboli výsernice, na středověkých hradech

Jak vypadala hygiena na středověkých hradech?

Evropské země se zvířecími zbytky bojovaly po svém

Středověká věda se byla jista, že pachy a vůně vycházející z hnijícího masa kazí vzduch a šíří nemoci, připisoval se jim dokonce i mor. Podle dobových traktátů právě maso, krev, vnitřnosti a odpadky mrtvých zvířat způsobovaly infekci ve vzduchu.

Podívejte se na daleko pozdější řeznictví v tomto videu:

Zdroj: Youtube

Mrtvá zvířata a zbytky po jejich zpracování i konzumaci představovaly pro městské úřady další hygienický problém. V roce 1332 se situace v Yorku stala tak neúnosná, až si dokonce vyžádala sezení parlamentu, který rozhodl, že ulice musí být vyčištěny. Již o padesát let předtím zase ve městě Gloucester nemohli vydržet zápachem šířící se z hromad hnoje.

Pinterest

Terčem největších zákazů se stala řeznictví, která byla vyzvána snížit znečištění, které způsobovala. A tato nařízení se netýkala jen Anglie, ale i Itálie nebo Španělska  a dalších evropských zemí.

Veřejná hygienická opatření například zřídila ve Španělsku profese, které měly město zbavovat zvířecích odpadů - sbírat a likvidovat těla uhynulých zvířat. V Londýně zase přísně zakázali vyhazovat živočišný opad do Temže a porážka byla přesunuta ven z města.

Nakonec se ale povedlo největší díl této zkázy odstranit až zavedením kanalizačního systému.

Zdroje:

sciencenorway.nowww.medievalists.netwww.medievalists.net