Hygiena v rokoku: Zápach a vši se nedařilo odstranit, řešili je divným způsobem

V rokoku se šlechta věnovala hlavně zábavě. Hygienu ale zanedbávala.

V rokoku se šlechta věnovala hlavně zábavě. Hygienu ale zanedbávala.

Foto: Shutterstock.com

Moderní člověk má vžitou stereotypní představu, že se lidé ve středověku nemyli. Není to ale tak docela pravda. Evropané se totiž přestali mýt až během 17. století, které už spadá do novověku. Největší špínu a nejvíce parazitujících organismů byste pak našli pod objemnými parukami a bohatě nařasenými šaty, jimiž proslula éra rokoka.

Zdroje: owlcation.comwww.healthyway.comwww.ranker.com

Hygiena ve středověku sice zdaleka nebyla tak úzkostlivě dodržována jako dnes a soukromou koupelnu si mohli dovolit jen ti nejbohatší, nicméně v každém městě existovaly veřejné lázně, kde se umývala i chudina. Nikdo se nerozpakoval odložit šaty a omýt se ve vodě ohřívané neustále udržovaným ohněm ve vedlejší mísnosti či domě. Nikoli náhodou mnoho lázní stálo hned vedle pekařství.

Ve středověku se lidé před sebou nestyděli.Ve středověku se lidé před sebou nestyděli.Zdroj: Shutterstock.com

Katolické církvi v té době ještě nevadilo, že se v lázních společně koupou muži a ženy tak, jak je Pánbů stvořil, a tolerovaly se dokonce i vnadné lazebnice, často ochotné poskytnout zámožnějším klientům rovněž služby jiného charakteru. Přivírání očí nad těmito semeništi hříchu však bylo jedním z jevů, které si vzali na mušku reformátoři. Pod vlivem protestantského hnutí se evropská společnost stávala vůči nahotě na veřejnosti stále méně tolerantní. Katolická církev se pak nechtěla nechat zahanbit, a tak si ještě přisadila.

Voda škodí zdraví

Jak města rostla, přibývalo v nich odpadu a škodlivých bakterií. Následkem cest do dalekých krajů se v Evropě objevily nové nemoci typu mor a syfilis. Věřilo se, že nákazu přenáší zkažený vzduch a otrávená voda. Tato víra později přerostla až v jakousi fobii z vody, kterou proslul i francouzský král Slunce Ludvík XIV. Ten si na rozdíl od svých současníků ve vodě ani nesmočil konečky prstů a po jídle si ruce otíral pálenkou.

Rokoko hravé a zavšivené

Po jeho smrti se ve Francii rozmohl nový ornamentální styl, jehož hravá zdobnost se promítla také do módy. Šlechtičny se předháněly, která bude mít nařasenější suknice a vyšší paruku. Rokokové outfity se často vymykaly rozměrům dveří i hranicím vkusu. V každém případě šikovně odváděly pozornost od nemytých těl svých nositelek a nositelů.

Pravými vlasy by se mezi šlechtou v té době už nikdo nechlubil. Nevěnovala se jim žádná péče, protože bez vody to zkrátka nešlo. Mastnými prameny se proháněly vši a jejich množení nebylo možno zastavit. Usazovaly se v lemech šatů, v postelích i dalším nábytku.

Bez parfému ani dostaveníčko

Nedostatek hygieny se projevil také na pleti pokryté silnou vrstvou pudru. Dámám i pánům se na obličeji tvořily nevzhledné vřídky, které se maskovaly roztomilými "muškami" rozličných tvarů.

A pak tu byl zápach. Palác ve Versailles měl už za Ludvíka XIV. pověst jednoho z nejhůře páchnoucích evropských sídel a v rokoku se zde mnoho nezměnilo. Je až neuvěřitelné, že právě v těchto zdech, kde se běžně vykonávala potřeba i na chodbách, docházelo k tolika slavným milostným avantýrám, popsaným v historických románech. Šlechta ovšem měla k dispozici parfémy, kterými se snažila nelibý tělesný pach přebít.

Lepší hygienické podmínky na francouzském dvoře prosadila teprve Marie Antoinetta, která byla z Vídně zvyklá na pravidelné horké koupele. Módě vysokých paruk však neunikla ani ona, naopak se kvůli nim stala u prostých Francouzů terčem kritiky a posměchu.

Akční letáky