Otřesná hygiena ve Versailles: Z nezvládnutých výkalů onemocněl i Ludvík XIV.

Zámek ve Versailles

Zámek ve Versailles

Foto: Profimedia.CZ

V roce 1682 Ludvík XIV. přesunul královský dvůr do Versailles a z původního loveckého zámečku učinil přepychové sídlo s pečlivě udržovanými zahradami. O nádheře paláce se vyprávělo po celé Evropě. Zahraniční hosté se však zároveň zmiňovali o nesnesitelném zápachu, před kterým nebylo ve Versailles úniku. Nepomohly ani luxusní parfémy.

Je pravda, že 17. století obecně nebylo zrovna voňavou dobou. Právě v této době totiž evropští lékaři zastávali názor, že horké koupele škodí zdraví, protože rozšiřují póry, jimiž mohou do těla proniknout různé nemoci. Lidé tedy osobní hygienu odbývali rychlým opláchnutím vodou z vědra a Ludvík XIV. v tomto ohledu nebyl výjimkou. Historikové odhadují, že se za celý život vykoupal pouze dvakrát. Každé ráno si jen umyl ruce a natřel si tělo alkoholem a parfémem.

Marie Antoinetta s dětmi

Prokleté zrcadlo Marie Antoinetty: Královna věřila, že v něm viděla svou popravu

Hlavním problémem Versailles byl však hromadící se odpad a výkaly. Ve městech se všechno spláchlo do řek, ale zrovna lovecký zámeček francouzských králů byl postaven "na zelené louce", daleko od vodního toku. Původně se nepočítalo s tím, že tu bude trvale sídlit celý dvůr včetně prominentní šlechty. Udržování čistoty v zámku a okolí bylo nad síly služebnictva.

Jak se malý lovecký zámeček postupně měnil v okázalé královské sídlo, názorně zachycuje video:

Zdroj: Youtube

Latríny nestačily

První splachovací toaletu si pro svou osobní potřebu nechal nainstalovat teprve Ludvík XV. v roce 1738. Jeho předchůdce používal přenosnou komodu, jejíž obsah se musel vynášet. Podobné skříňky a nočníky mívali v pokojích i dvořané. Přesto si mnoho lidí běžně ulevovalo na chodbách - sídlo bylo rozlehlé a k osobním nočníkům to měli dvořané daleko.

V přízemí paláce se nacházely veřejné latríny, které však často přetékaly a splašky pak prosakovaly stěnami a podlahami do sousedních místností. Hygiena se nedala udržet ani v kuchyni. Kvůli kontaminovanému jídlu dvořané trpěli četnými druhy střevních parazitů a nevyhnul se jim ani král. Podle dobových svědectví se ve stolici Ludvíka XIV. jednou objevila 15 cm dlouhá tasemnice.

Ludvík XIV.Ludvík XIV.Zdroj: Profimedia.CZ

Krysy a kočky

Kde se hromadí zbytky jídla, tam se přemnoží krysy. A kde jsou krysy, tam se množí i kočky. Ať divoké nebo domácí, kočky patřily k základnímu koloritu Versailles - kam člověk pohlédl, tam nějakou spatřil. Na jedné straně sice pomáhaly regulovat množství hlodavců, ale na straně druhé proměnily palác v jeden velký kočičí "píseček". Jejich exkrementy byly všude.

Nástupce krále Slunce Ludvík XV. se snažil s neutěšenou hygienickou situací na zámku bojovat; například nechal prodloužit kanalizační trubky, které odváděly odpad dále od paláce. O další změny se zasadila Marie Antoinetta, jež byla z Vídně zvyklá na mnohem čistší podmínky, a dokonce se denně koupala. Do dnešního standardu měl však zámek i v její době ještě hodně daleko.

Zdroje: https://historyofyesterday.com/, https://theconversation.com/