Podceněná hygiena ve viktoriánské Anglii a podivné zvyky královny Viktorie

10. únor 2021 četba na 3 minuty
Ženy viktoriánské doby se mohly pyšnit nádhernou módou. Hygienické zvyky už však tolik parády nenadělaly

Ženy viktoriánské doby se mohly pyšnit nádhernou módou. Hygienické zvyky už však tolik parády nenadělaly

Foto: Wikimedia Commons, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=837919

Když pomyslíme na viktoriánskou éru, představíme si honosné domy, bohatě zdobené interiéry, krásné šaty a vášnivé románky na rozlehlých panstvích. Jak ale víme, pravda je často podivnější než fikce. A často také "méně voňavá".  

Ženy viktoriánské doby se mohly pyšnit nádhernou módou. Základem byla krinolína a na ní navrstvené látky, aby byla sukně bohatě nařasená. Muži zase nosili elegantní košile, vesty a saka. Oblečení však bylo stále drahé, a tak se ho lidé snažili co nejvíce vynosit.

Praní stálo, stejně jako pravidelná koupel, v denním harmonogramu trochu bokem. Když už však praní přišlo na řadu, mimo mýdla se na různé skvrny používala například křída, petrolej, mléko a na bělení vlastní moč, která obsahuje amoniak. V této době se rovněž rozmohlo nové řemeslo. Ve městech se začaly praktikovat instalatérské práce a záchod a koupelna občas i součástí domu. 

Ve viktoriánské době byla koupelna občas i součástí domuVe viktoriánské době byla koupelna občas i součástí domuZdroj: shutterstock.com

Kanalizace však nebyla na dnešní úrovni, a tak všechen obsah ze záchodu padal do žumpy v domě. Ta pochopitelně za nějakou dobu začala páchnout a museli nastoupit chlapíci, jež ji vyčistili a obsah prodali místním zemědělcům jako hnojivo.

Zajímavostí je, že tito dělníci mohli pracovat pouze v noci, protože se jejich činnost brala jako „mírně znepokojivá". Ostatní, kteří záchod v domě nebo na dvoře neměli, vykonávali potřebu do kyblíku, který pak vylili na ulici. Společně s koňskými koblížky tak ulice připomínala spíše širokou stáj pro dobytek. Dalšími problémy byly hnilobné pachy vycházející z Temže, které se za horkého počasí šířily celým městem. Pachy vycházely ze země všemi otvory spojenými s trubkami kanalizace. Například umyvadlem, vanou nebo toaletou. Těmto zápachům se říkalo „velký smrad“ a ten nejintenzivnější se začal šířitv letních měsích roku 1858.

Během této doby se Londýnem rozšířilo mnoho nakažlivých chorob. Nejběžnějšími nemocemi té doby byly cholera, neštovice, tyfus, žlutá zimnice, skorbut, šarlach, černý kašel, spalničky, tuberkulóza a křivice. V této době byla průměrná délka života muže 45 let a žena se dožívala pouze 20–25 let. (Zdroj: www.michaelyoungkin.com)

Už na začátku viktoriánské éry měly některé domy studenou tekoucí vodu a kotel na ohřev, a na přelomu století byly horká a studená tekoucí voda už běžným rysem. (Zdroj: cs.qaz.wiki). I tak se ale lidé neradi koupali a většinou se maximálně opláchli u umyvadla.

Stejný nešvar pěstovala i královna Viktorie. Kniha historičky Kathryn Hughesové Victorians Undone z roku 2017 odhalila, že královna měla s tělesným pachem tak velký problém, že ji dokonce i dvořané naznačovali, že by se mohla jednou za čas převléknout a vykoupat.

Je také známo, že Viktorie milovala jídlo a alkohol. To se však odrazilo na jejím těle a nekontrolovatelně tloustla. Předseda vlády Lord Melbourne, kterému důvěřovala, jí dokonce chtěl poradit, jak se stravovat a cvičit, ale královna jeho nabídku zcela ignorovala. Kromě poradenství ve věcech celostátního významu a životního stylu měl Melbourne i další úkol: naznačit královně, že zapáchá a že před večeří by se měla vykoupat. (Zdroj: www.dailymail.co.uk)

Jak to se štiplavým tělesným pachem hlavy Anglie dopadlo, se historička nezmiňuje. Ví se však, že královna ráda používala také parfémy s vůní oranžového květu. Rovněž jí voněla vůně kolínské vody, kterou pak věnovala lordu Melbournovi při nejedné příležitosti. (Zdroj: royalcentral.co.uk)

Akční letáky