Pokud by se závěry nové studie potvrdily, pak by byl kámen prvním pozemským důkaz exploze supernovy standardní svíčky. Tyto supernovy dostaly své jméno proto, že jejich světlo je stálé a jasné, takže připomínají astronomům svíčku. K jejich explozi dochází v momentě, kdy bílý trpaslík pohltí jinou hvězdu. A právě sem vedou nové stopy - kámen Hypatia by mohl být důkazem jedné z těchto supernov, k níž došlo před miliardami let.
O čem byla nová studie?
Vědci se v nové studii zabývali chemickým složením kamenu a ukázalo se, že mohl vzniknout z kousků prachu a plynu obklopujících supernovu. A protože proces, v němž by se prach a plyn spojily a vytvořily vesmírnou skálu, by trval miliardy let, pak se zdá, že kámen mohl stát právě u zrodu sluneční soustavy.
Právě při tomto výbuchu se atomy plynu zachytily v okolním oblaku prachu, který nakonec vytvořil mateřské těleso Hypatie. Ta pak vystřelila do vesmíru, až se srazila se zemskou atmosférou a spadla jako malý kámen nad Egypt.
Na video s mnoha informacemi se podívejte zde:
Časová osa vede od trpaslíka k Zemi
Kámen Hypatie ukazuje, že vesmírný prach mohl být začleněn do sluneční mlhoviny, z níž vznikla naše sluneční soustava. Zároveň je kámen první skutečnou stopou po supernově, která je jednou z nejenergičtějších událostí vesmíru.
Autoři studie, vědci Jan Kramers, Georgy Belyanin a Hartmut Winkler z Johannesburské univerzity objevili v malém úlomku Hypatie řadu velmi neobvyklých chemických stop, s jejichž pomocí vytvořili časovou osu sahající až do raných fází vzniku Země, našeho Slunce a ostatních planet naší sluneční soustavy.
Kdybychom tedy měli tuto časovou osu jednoduše interpretovat, pak bychom řekli, že začala u hvězdy. Červený obr se zhroutil na bílého trpaslíka uvnitř mlhoviny. Tento bílý trpaslík se ocitl ve dvojhvězdném systému s druhou hvězdou, kterou nakonec pohltil. V určitém okamžiku "hladový" bílý trpaslík explodoval jako supernova typu Ia uvnitř oblaku prachu. A pak se už díky prachovému mračnu postupně vyvinulo mateřské těleso Hypatie, které nikdy neinteragovalo s jinými prachovými mračny, a místo toho ztuhlo. Pevnou skálou se stalo v raných fázích formování naší sluneční soustavy.
Kámen odkrýval svůj osud postupně
Svou teorii vědci podpořili hned několika technikami, na nichž pracovali již od roku 2013.
Nejprve se potvrdilo, že kámen nevznikl na Zemi. V roce 2015 pak i to, že nemusí pocházet z žádného známého typu meteoritu nebo komety. V roce 2018 proběhly analýzy, které v kameni našly jiné vzorky než v každém jiném objektu v naší sluneční soustavě.
Postupně, krok za krokem vědecký tým dospěl k výše uvedené teorii.
Ano, v Egyptě byl velmi pravděpodobně nalezen první hmatatelný důkaz na Zemi o výbuchu supernovy typu Ia, jedné z nejenergetičtějších událostí ve vesmíru.
Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Hypatia_(stone), news.yahoo.com, www.sciencedaily.com, www.deseret.com
