Podivný kamínek z vesmíru
Zcela neobvyklý, zhruba patnáct milimetrů velký kámen nalezený v Egyptě není jen tak obyčejný „mimozemšťan“. Vědci se domnívají, že jde o první důkaz exploze supernovy typu la objevené na Zemi. Vědci tento typ nazývají standardní svíčka, protože vyzařuje stálé jasné světlo.
V astronomickém slovníčku je to označení měřítka určování vzdáleností ve vesmíru pomocí svítivosti objektu. Jde o jedny z nejsilnějších a nejjasnějších jevů, ke kterým ve vesmíru dochází, když bílý trpaslík pohltí jinou hvězdu.
Otcem kamene Hypatia je bílý trpaslík
Jak trochu odlehčeně vysvětlují vědci, exploze supernovy typu la probíhá uvnitř prachových mračen. Bílý trpaslík jako scvrklý pozůstatek zhroucené hvězdy zůstává na oběžné dráze s mladší hvězdou. Za pomoci své obrovské gravitační síly z ní vysává „energii“ a roztahuje ji do tvaru kapky. Tento „hvězdný kanibalismus“, jak tento jev astronomové nazývají, končí zánikem obou hvězd.
Když se „bílý upír“ nasytí a vyroste, jeho srdce se znova rozhoří a vznítí. Po jasném záblesku za obrovského výbuchu vymrští obsah obou hvězd, který se smísí s plynem a prachem. „V jistém smyslu bychom mohli říci, že jsme zachytili výbuch supernovy přímo při činu, protože atomy plynu z exploze se zachytily v okolním oblaku prachu, který nakonec vytvořil mateřské těleso Hypatie," uvedl Jan D. Kramers, geochemik z Johannesburgské univerzity v Jihoafrické republice a hlavní autor studie zveřejněné v časopise Icarus v srpnu 2022.
V případě kamene Hypatia, jak naznačuje nový výzkum, se tato směsice mohla pohybovat vzdáleným vesmírem miliardy let, dokud nedorazila do naší sluneční soustavy někdy během jejího zrodu a nezhmotnila se do tělesa Hypatia. Po svém vzniku se zřítila na Zem a roztříštila na drobné úlomky.
Drobné úlomky ukazuje následující video:
Vědecká zkoumání
Vědci ve své studii chtěli zjistit, odkud mimozemská hornina Hypatia pochází. Pomocí chemické analýzy a nedestruktivních technik zjistili, že obsahuje nezvykle nízké množství křemíku, chromu a manganu, tedy prvků, které jsou v naší Sluneční soustavě vzácné, což naznačuje, že v ní nevznikla.
Zároveň má ale také vysoké množství železa, síry, fosforu, mědi a vanadu, což je množství, které objekty z našeho „sousedního vesmíru“ neobsahují. „Zjistili jsme konzistentní vzorec množství stopových prvků, který se zcela liší od všeho ve sluneční soustavě, ať už primitivní nebo vyvinuté. Neodpovídají mu ani objekty v pásu asteroidů a meteorů,“ řekl Kramers.
Nezhmotněný Hypatia si putovat miliardy let v hlubokého vesmíru, aby si pak jako svědek dopadl do horkého pouštního písku a dal vědcům další vodítko k jeho poznání. „Možná stejně důležité je, že ukazuje, že anomální zásilka prachu z vesmíru mohla být skutečně začleněna do sluneční mlhoviny, z níž vznikla naše Sluneční soustava, aniž by se do ní zcela vmísila,“ domnívá se Kramers a zároveň uvádí, že je nutné další výzkum, aby se tato vědecká otázka vyřešila. V každém případě je zřejmé, jak říká, že k nám „… tato hornina urazila velmi dlouhou cestu.“