Trvalo dlouhých deset let, než bylo Římské koloseum vybudováno. Jeho stavbu nařídil císař Vespasianus v roce 70 n. l. Po dokončení dokázalo pojmout až 80 000 diváků. Ti se mohli těšit na oblíbené gladiátorské zápasy, popravy, lov zvířat, rekonstrukce slavných bitev či divadelní představení.

Historici předpokládají, že za necelých 400 let zde zemřelo zhruba 700 tisíc lidí a milion zvířat. Počet mrtvých gladiátorů se odhaduje na pět tisíc ročně.

Hypogeum

Samotná aréna měla rozměry 83 × 48 metrů. Měla dřevěnou podlahu pokrytou pískem. Nad ní se tyčily 48 metrů vysoké zdi s boxy na sezení. Každá sociální skupina měla vyhrazený vlastní sektor. Nejlepší výhled byl určen pro císaře a vestálky. Senátoři seděli po stranách. Řada výše byla rezervována pro jezdce. Nad nimi seděli římští občané.

Budova byla neustále přestavována. Za vlády Vespasiánova mladšího syna, císaře Domitiana, byla vybudována galerie pro chudé, otroky a ženy. Nechal také postavit sérii podzemních tunelů, tzv. hypogeum. V nich se odehrávaly přípravy na představení, byly zde uloženy kulisy a ubytováni otroci. Drženi zde byli gladiátoři a zvířata před tím, než začaly zápasy.

Bludiště bylo s povrchem propojeno osmdesáti vertikálními šachtami. V nich byl složitý systém lan, kladek a zvedacích plošin, na nichž se pak do arény dopravovaly vyhladovělé šelmy. Tunely byly propojené také s gladiátorskou školou a tajným vchodem pro císaře, který mu umožnil příchod do a z Kolosea, aniž by musel projít davem.

Podzemní peklo

Labyrint chodeb obsahoval také složitý vodní a drenážní systém, díky němuž se lépe likvidovala krev a výměšky lidí i zvířat. „Přidejte k tomu dusivou temnotu, otřesný zápach a zjistíte, že to zde vypadalo jako v očistci," říká architektka Barbara Nazzar, jenž se podílela na zpřístupnění hypogea veřejnosti.

Zdroj: Youtube

„Podzemní prostory ukazují římskou schopnost organizovat tyto show. Každá z nich se dala srovnat s rockovým koncertem. Nebylo to nic jednoduchého," říká Nazzar. „Až zde si uvědomíte velkolepost dávných představení."

Zdroj:

www.novinky.cz, www.walksinsiderome.com, www.cs.wikipedia.org