Krom impozantní, do očí bijící stavby, je její součástí tajemný, podlahou zastřešený komplex, který otvírá cestu do podzemí. K jakému účelu byly tyto spletité podzemní chodby a tunely postaveny?
Římské Koloseum otevřelo poprvé své podzemí
Prostory pro zvířata a bojovníky
Hypogeum, tajná sklepní stavba pod Koloseem, sloužila jako jakési zákulisí pro gladiátory a otroky, kde se mohli připravit na bitvu. Tyto gladiátorské souboje, milované diváky, byly krutou podívanou, z níž vyšel jen jediný vítěz. Často předem prohraná bitva s jedním nebo více divokými zvířaty vedla odsouzence na jistou smrt. Ve sklepních prostorách byla divoká zvířata držena v klecích a zavřena pod poklopy v podlahových kryptách.
Gladiátoři bojující v aréně Kolosea
Kastování existovalo i v tunelech…
Heinz-Jürge Best z Německého archeologického institutu v Římě ve svém výzkumu chodeb dešifroval jejich účel. Popsal i systém jakýchsi osmdesáti výtahů, který v podzemí fungoval.
Celé podzemí se skládalo z různých oblouků, mostů a chodeb a jeho součástí bylo i 36 padacích dveří. Prostory měly podle všeho sloužit hlavně k přechovávání zvířat, která zanedlouho čekal souboj v aréně.
V podzemí také existovaly čtyři hlavní průchody. První byla brána života, kterou procházeli přeživší gladiátoři do svých kasáren, případně do tehdejších nemocnic. Dále existovala brána smrti, lépe řečeno tunel, jímž vyváželi ven mrtvé gladiátory. Třetí brána byl speciální tunel jen pro císaře, a čtvrtý tunel vedl k místu, kde probíhaly přípravy.
Hypogeum
Samotná soustava chodeb pod koloseem se nazývá hypogeum. Dnes už podzemní ruiny byly dlouho opomíjenou součástí italské památky, přestože o nich psalo množství spisovatelů, když popisovali, že se v aréně zničehonic objevila zvířata a bojovníci. Odkud asi?
„Tým dělníků na navijáku mohl zvednout klec s medvědem, leopardem nebo lvem na místo těsně pod úrovní arény,“ popisuje Bestova studie.
V prostorách se totiž nacházely otočné tyče připevněné k válečkům, díky nimž se mohly klece pomocí navijáků zvedat. Na místě visící klece pak byla štěrbina, kam se mohla vsunout dřevěná rampa. Ta pomáhala zvířeti vklouznout přímo do rozbouřené arény.
Důmyslný systém podzemních tunelů sloužil hlavně k držení zvířat
Krom tohoto systému se na místě nacházely další „vychytávky“, například mechanismy vytvořené z kladek a lan, pomáhající s fungováním soubojů a přehlídek na povrchu. V podzemí se shromažďovaly všechny scenérie a další potřebné vybavení pro show. Nad hlavami dělníků a klecí s hladovějícími zvířaty v podzemí se mezitím odehrávala krvavá podívaná, jíž diváci milovali.
Milovaná krvavá podívaná
Davy se shromáždily, aby sledovaly, jak gladiátoři bojují proti zvířatům nebo proti sobě navzájem. V aréně se odehrávaly gladiátorské souboje, boje muže proti zvířeti nebo zvířat proti sobě. Odhaduje se, že řady amfiteátru mohly pojmout na 50 000 diváků. Čtyři nadzemní poschodí pak byla organizována dle společenské třídy – ženy a tuláci seděli na nejhorších místech, nahoře, a elita měla své místo v nejlepších dolních řadách.
Zajímavý je i fakt, že přehlídku řídil pouze jeden muž, řečený „redaktor“, jímž byl občas i sám císař. Redaktor měl na starost rozhodování o životě a smrti poraženého.
Vnitřek Kolosea
Otevření podzemí
Poslední bitvy se odehrály v pátém století našeho letopočtu. Od 80 n. l. do poslední show v roce 523 n. l. byl veřejnosti zakázán vstup pod úroveň arény. V roce 2010 tedy měli první návštěvníci šanci podívat se dolů do podzemí. Tehdy ale byla otevřena jen jeho velmi malá část.
V roce 2018 však začal velký restaurátorský projekt na zpřístupnění podzemních prostor.
V jeho rámci se postupně začaly odkrývat jednotlivé vrstvy podzemí. Dnes konečně mohou lidé prozkoumat některé z původních tunelů, které procházejí arénou. K vidění jsou tunely, výtahové šachty, které zvedaly zvířata a lidi z hlubin, aby se setkali s krvelačným davem.
Více než 2000 let stará památka se představuje veřejnosti v komentované prohlídce i s jejími krvavými detaily.
Koloseum patří k nejvýznamnějším stavbám světa
Tři fáze rekonstrukce
Červencové otevření je druhou fází k zpřístupnění celého podzemí. Projekt je financován italským obuvníkem Todsem. Jeho první fáze zahrnovala vyčištění fasády Kolosea a poslední část obnoví galerie, nainstaluje nový osvětlovací systém a v roce 2024 představí i nové návštěvnické centrum.
Aréna bude opět otevřena koncertům a divadelním produkcím, ale někteří se domnívají, že by Koloseum mělo být vůči těmto iniciativám uzavřeno s ohledem na jeho násilnou minulost.
Hi-tech podlaha
Další projekt obnovy, který probíhá souběžně, je výstavba nové zatahovací podlahy o celkové rozloze 3000 metrů čtverečních. Zatahovací podlaha umožní návštěvníkům procházet největší italskou turistickou atrakcí poprvé od konce 19. století! Tento projekt je financován italskou společností Milan Ingegneria.
Otevření podzemí Kolosea přiláká do Říma další návštěvníky
Podlaha kolosea byla původně pokryta pískem a dřevem. Ty byly odstraněny, když archeologové začali hloubit podzemní podlaží arény. Nová high-tech podlaha z nerezové oceli, jež je potažena dřevem, nahradila tu původní. Lze ji také zasunout a použít v různých konfiguracích, navíc je vše ovládatelné dálkovým ovládáním. Cílem je umožnit rychle zakrýt nebo odkrýt nově otevřené podzemí, jež bude zároveň chráněno před deštěm nebo v případě potřeby odvětráno.
Podlaha je také reverzibilní a může být odstraněna, pokud se plány pro Koloseum v budoucnu změní.
"Tento zásadní technologický zásah umožní návštěvníkům nejen vidět podzemní prostory, ale také ocenit krásu Kolosea, když stojí uprostřed arény," řekl o projektu tato slova ministr kultury Dario Franceschini.
Očekává se, že podlaha bude zcela dokončena v roce 2023.
Zdroje: colosseumrometickets.com, www.dotyk.cz, www.novinky.cz, zoommagazin.iprima.cz
