Vědci našli největšího tvora, který kdy žil: Monstrum žilo na území Švýcarska

Fosilie ichtyosaura

Fosilie ichtyosaura

Foto: Profimedia.cz

Vysoko v alpských horách, v nadmořské výšce 2800 metrů, byly nalezeny tři fosilie tajemných pravěkých ichtyosaurů. Dávno vyhynulý ryboještěři mohli dosahovat délky až 25 metrů. Patřili tak mezi největší tvory na světě.

„Vodní draky", jak se pradávným živočichům přezdívá, stále zahajuje rouška tajemství. Paleontologové totiž nacházejí většinou pouze fragmenty koster. Stejné to bylo i v tomto případě. Na vrcholky švýcarských Alp je vyzdvihly pohyby litosférických desek. Ty však také větší část pozůstatků definitivně pohřbily.

Objeveno tak bylo jen několik úlomků žeber a obratle. Podle nich však vědci odhadují, že uhynulá zvířata byla nejméně 20 metrů dlouhá. Mezi nejvýznamnější nález však patří „i na ichtyosaura gigantický zub, jehož kořen dosahuje délky 60 mm," píše spoluautor studie, vydané v odborném časopise Journal of Vertebrate Paleontology, Martin Sander z univerzity v Bonnu.

Ichtyosaurus Švýcarsko

Pravěcí tvorové se poprvé objevili před 250 miliony lety. Patří mezi dávno vyhynulý rod spodnojurského mořského plaza z čeledi Ichthyosauridae. Svým vzhledem, jemuž dominoval válcovitý tvar těla a malá protáhlá hlava, připomínali dnešní delfíny. Byli obratnými plavci. Odborníci předpokládají, že se dokázali pohybovat rychlostí až 40 kilometrů v hodině. Obří jedinci, kteří dosahovali délky velikosti plejtváka obrovského, dnes největšího živočicha na světě, vyhynuli asi před 200 miliony lety. Do doby před 90 miliony lety však žili menší ichtyosauři, jejichž průměrná délka těla byla si 2 metry.

Gigantická chobotnice? Záhada tajemného tvora vyřešena.

Moře vyplavilo masitou hmotu. Analýza DNA vedla k rozluštění starověké záhady

Nálezy na lokalitě v Holzmadenu v Německu dokazují, že ichtyosauři byli živorodí. Mláďata se rodila ocasem napřed, aby se zabránilo utonutí. Menší zástupci rodu byli dravci. Lovili především ryby a měkkýše. Měli dobrý sluch a skvělý zrak. Potrava gigantických zástupců však zůstávala dlouho záhadou.

V době kamenné se zřejmě nevyráběly jen nástroje, ale také zbraně

Podívejte se do tváře jednoho z prvních lidí: Vědci úžasně rekonstruovali podobu

„Víme, že někteří menší ryboještěři měli zuby, většina nalezených jedinců však byla bezzubá. Myslíme se tedy, že se živili saním. Obří tvorové asi používali zuby k zachycení kořisti," vysvětluje Sadler. Podle něj je však stále těžké říct, zda zub o velikosti ruky dospělého muže pochází z velkého ichytosaura s nadměrně vyvinutou čelistí nebo obřího živočicha s průměrně velkými zuby. Do té doby zatím největší nalezený exemplář měl 20 milimetrů a patřil 18 metrovému jedinci. Mohl být tedy majitel 3 krát většího zubu také třikrát tak delší a vyrůst do úctyhodných 54 metrů?

Záhadní ichytosauři

Podle odborníků to pravděpodobné není. Velikost a dravost totiž spolu nemusí souviset. Například plejtvák obrovský, dosahující délky 30 metrů, zuby nemá a potravu filtruje z vody. Oproti tomu vorvaň, dlouhý 20 metrů, je dravý. „Mořští predátoři proto pravděpodobně nebyli o moc větší než vorvaň," míní vědec.

Zdroj: Youtube

Zkoumání nalezených zkamenělin však nekončí. Martin Sandler doufá, že se ve švýcarských horách mohou nacházet další pozůstatky těchto zajímavých ryboještěrů, které pomohou lépe pochopit jejich život.

Zdroj:

www.denik.cz, www.irozhlas.c, www.cs.wikipedia.org, www.livescience.com