Zdroj: Profimedia.CZ
Ideál krásy ve starém Egyptě: Byl mnohem rafinovanější a chytřejší než náš
Slovo „Nefer" označovalo nejen fyzickou krásu, ale také systém norem, které vedly k dokonalosti. Pro Egypťany byl tento výraz klíčový. Úpravou svého zevnějšku totiž nedosahovali pouze dobrého pocitu sami ze sebe, ale díky němu mohli získat lepší posmrtný život. Jaký byl ideál krásy ve starém Egyptě?
Pro Egypťany mělo slovo Neref několik významů. Znamenalo dobro, kvalitu, morálku, skvělost a úplnost. Cíl jejich života byl jasný. Dosáhnout jednoty vnitřní i vnější krásy a přiblížit se k dokonalosti. „Byl to nepostradatelný předpoklad věčného života," vysvětluje doktorka Bettina Schmitzová z Roemerova a Pelizaeova muzea v Hildesheimu.
Ideál krásy ve starém Egyptě
„Buď nejlepší verzí sama sebe," radí motivační citát. Dalo by se konstatovat, že se jím snažili řídit i lidé ve starém Egyptě. Ze žádné jiné starověké kultury se totiž nezachovalo tolik archeologických památek dokazujících, že obyvatelé oblasti kolem Nilu o svůj zevnějšek pečovali až s přehnanou starostlivostí.
Zdroj: Profimedia.cz
„Všichni Egypťané, od toho nejchudšího, po panovníka věnovali pozornost hygieně, pokračovali ochranou kůže a zvelebováním zevnějšku pomocí líčidel," říká Veronika Dubcová z Ústavu orientalistiky SAV. „Právě čistota je odlišovala od barbarů," doplňuje.
Celý egyptský ideál krásy vycházel z tehdejšího názoru, že společnost pracuje jako celek. Aby stát fungoval jak má, člověk se měl zříci své individuality. Záměrem bylo vyhýbat se chaosu, všemu zlému, nepěknému a špinavému. „Péče o zevnějšek byl v zájmu zachování tohoto pořádku," vysvětluje vědkyně.
Metrosexuálové Egypťané
Ve starém Egyptě se rozdíly, v otázce upraveného vzhledu, mezi muži a ženami smazávaly. Obě dvě skupiny se snažily být nejenom čisté, ale především si chtěly uchovat mladistvý vzhled. Hojně se tak používaly masti, parfémy, oleje i líčidla.
Krémy sloužily k ochraně před slunečním zářením a měly zabraňovat vysušování pokožky. Parfémy byly doslova synonymem bytí, jelikož Egypťané považovali nos za bránu, kterým do člověka vstupuje život. Nejvíce božskou ingrediencí bylo kadidlo. To se používalo nejen do vůní, ale také v chrámech.
Nefertiti
Busta královny Nefertiti, hlavní manželky Amenhotepa IV., zobrazuje podle historiků přesný ideál krásy té doby. Dokazuje to překlad jména staroegyptské vládkyně, který zní „krásná žena přišla“. Mezi další prameny, jež napovídají, co bylo považováno za dokonalé, patří básně. Například Říkadla velké utěšitelky zmiňují, že krásná žena vyniká jemnou pletí, má rozjasněné oči, když mluví, tak bez zbytečných slov. Nad štíhlou šíjí a plnými ňadry se vlní tmavá modř vlasů, dlaně jsou jako kalichy lotosu a půvab jejích boků a úzkého pasu umocňují vznešená stehna. Dochovaná zobrazení také napovídají, že za nádherné byly považovány ty ženy, jež prokázaly taneční umění, flexibilitu a kontrolovanou koordinaci pohybů.
Kult krásy stál také na módě. Postavu zdůrazňovaly průhledné lněné látky nebo přiléhavé šaty z korálků. Největší pýchu egyptských žen pak představovaly vlasy. V Ebersově lékařském papyru se dokonce nachází recept k udržení bohaté kštice, jež obsahoval vařená datlová jadérka, oslí kopyto, rostliny s názvem chrtí tlapy a olej. Často se také nosily paruky. Muži své postavení ve společnosti zdůrazňovali falešným plnovousem, který symbolizoval moudrost. Byl vyroben ze zlata nebo mědi a připevňoval se pomocí stužky.
Nezastupitelnou roli hrály oční linky. Ty nosily ženy i muži. Sloužily jako sluneční brýle, chránily před hmyzem či pouštním pískem. Vyráběly se z tmavých minerálních kamenů galenitu, antimonu a zeleného malachitu.
Zdroj:
www.irozhlas.cz, www.youtube.com, www.is.muni.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.nationalclothing.org
