Toto krásné video ukazuje, jak by vypadaly oživlé fotografie některých krásek 19. století.
Přímo před očima nám ožívají některé fotografie, ženy mění výrazy ve tváři tak, že můžeme sledovat každou jejich proměnu.
Všechny ženy mají poměrně výrazné obočí a stylově upravené vlasy a decentní, i když výrazné líčení. Faktem je, že ve viktoriánské Anglii byla žena, která se líčila, považována za "zmalovanou dámu" nebo prostitutku. I když namalované bílé tváře a jasně červené rty byly populární už před nástupem královny Viktorie na trůn, ona sama označila líčení za "vulgární". Tak nastal trend přirozenějšího líčení.
Ale 19. století bylo plné vynálezů, které měly ženám vylepšit jejich přirozené rysy. K těm patřila světlá pleť, symbol bohatství a vyšší vrstvy.
Stejně jako bílá pleť byly populární i kudrnaté vlasy, k čemuž dokonce sloužily i první kulmy. Ale s dnešními neměly pranic společného, jednalo se vlastně o kleště, které se musely zahřívat v ohni. Pokud však žena neodhadla správnou dobu a kulmu vytaženou z ohně rovnou přiložila rychle na vlasy, ty by jí shořely. Ženy v touze po kráse tak často končily plešaté. A s vytvářením loken a kudrnatých pramenů trávily spoustu času a užívaly nebezpečné prostředky.
Fascinace smrtí a prazvláštní zvyky
Tuberkulóza byla ve viktoriánské Anglii dobovou nemocí, na níž umíralo mnoho lidí. Zároveň zde však panovala obecná fascinace smrtí. Poněkud bizarní je, že například S. D. Powersová v knize The Ugly-Girl Papers prohlásila, že nejčistší a nejkrásnější pleť měli lidé v nejranějším stadiu souchotin. Měli takové bolesti, že zvraceli, což se zejména u žen cenilo, protože jejich pleť tak byla čistá a bílá. Navíc ženy každé tři měsíce užívaly nejrůznější léky na "pročištění" krve, které však fungovalo spíše tak, že je zabíjelo.
I když se smrtí příliš nesouvisí, viktoriánské ženy také toužily po dokonalých nosech. K tomu používaly "tvarovače nosu" nebo "stroje na nos", kovová zařízení, která se připevňovala na obličej a stlačovala měkkou chrupavku nosu tak, aby byl menší nebo rovnější.
A zorničky – ani ty nezůstaly ušetřeny módním trendům – musely být rozšířené, což byl symbol zamilovanosti, a oči slzící. Pro tento vzhled ženy používaly oční kapky s obsahem listu z jedovaté rostliny belladonna, která je rovněž ohrožovala na životě, ale dodávala jim potřebnou krásu. Podobně tomu bylo i s jedovatou zubní hygienou, k níž byl využíván čpavek s vodou, anebo s odstraňováním chloupků, k němuž se používaly rovněž zvláštní metody, jako pasta z dřevěného popela či ještě hůře, chloridu vápenatého.
Podobně bizarní bylo i polykání tasemnice. Ano, slyšíte dobře. Ženy chtěly mít co nejmenší pas, proto aby zhubly, polykaly záměrně tasemnice, aby polykaly všechnu potravu, kterou ženy pozřely. Tasemnice však dorůstají délky až 9 metrů, takže ženám hrozilo udušení.
O tom, zdali se krásné dívky na oživlých fotografiích také koupaly v arzenu a používaly všechny podobné zlepšováky, si můžeme nechat zdát. Faktem ale je, že vypadají nádherně. A pokud byly ještě i důvtipné, vzdělané a chytré, pak byly jistě tyto krásky ve své době skutečným ternem.
Zdroje:
listverse.com, www.beautifulwithbrains.com, www.historyandwomen.com
