Která část mužského těla byla ve středověku nejpřitažlivější? Dnes je to směšné

Jindřich VIII. rád zdůrazňoval svou mužsku chloubu

Jindřich VIII. rád zdůrazňoval svou mužsku chloubu

Foto: Profimedia.cz

Středověk trval téměř deset století. Zatímco ideál ženské krásy se za tu dobu téměř neměnil, muži cítili tlak společnosti mnohem intenzivněji. Mohlo za to především výtvarné umění a sochaři.

Ve středověku a renesanci se mužské postavy zobrazovaly mnohem častěji než ženské. Důvodem bylo křesťanství a negativní pohled na ženu jako takovou. Podle církevních hodnostářů bylo zobrazování něžného pohlaví pobuřující a nenormální. Pohled na takový typ obrazu by vyvolával rozkoš, a to bylo nepřípustné.

Jindřich VIII. rád zdůrazňoval svou mužskou chloubu.

Necudný módní výstřelek středověku: Za směšnou vycpávku by se dnes muž styděl

Zároveň bylo nutné odvrátit se od mužské nahoty, kterou oceňovali Řekové a Římané. S jedinou výjimkou a tou byl Kristus. Spasitel mohl být zobrazován pouze s bederní rouškou. Jeho nahé tělo nebylo známkou hanby, ale utrpení. Na křesťanských obrazech nebylo důležité ukázat dokonale vyrýsované svaly, ale harmonii člověka s Bohem. Důležitější než krása těla byla krása duše. Lidé byli zároveň podporováni v tom, aby se více starali o své spasení něž o hygienu.

Ideál mužské krásy ve středověku

Změna přišla až s nástupem renesance. Evropského uměleckého slohu, který trval přibližně od 14. do 16. století. Vědecké pozorování lidského těla povzbudilo tehdejší umělce hledat v něm dokonalost. Příkladem je Vitruviánský muž Leonarda da Vinciho. Nahý jedinec se zamračeným obličejem, dvěma páry paží a nohou stojí v dokonalém kruhu i čtverci. Da Vinci tímto dílem demostroval své chápání proporcí a pokus o spojení člověka s přírodou.

Dalším příkladem ideálního muže je Michelangelův David. Vysoká mramorová socha zobrazuje nahého biblického hrdinu, jenž se pravděpodobně chystá na bitvu se svým nepřítelem Goliášem. Tělo má ale zvláštní proporce. Svou velikostí vynikají ruce a hlava. Trup, nohy a krk jsou neobvykle štíhlé. Menší je také Davidovo přirození. Důležitější než dokonalé proporce je Davidův sebejistý postoj. Podle historiků umění Michelangelo svým dílem posunul mužský ideál od fyzické či vnitřní krásy k demonstraci bohatství a moci.

Středověká láska

Jak se běžně řešily manželské krize ve středověku: Jeden z manželů musel zemřít

V 16. století, tedy v období pozdního středověku, bylo důležité ukázat „mocné já". Ideální muž již nebyl mladík s vypracovanými svaly, ale zralý chlap se zakulaceným bříškem. Portréty měly zobrazovat jedinečný vzhled osoby se symboly zdůrazňující mužskou sílu.

Krása mužské končetiny

Jedním z těchto znaků bylo pěkně tvarované lýtko. Dobová móda neznala kalhoty jako takové. Muži si oblékali pouze nespojené úzké nohavice, které se přivazovaly k pasu nebo opasku pomocí podvazků. Na nohy se nasazovaly bílé punčošky.

Zdroj: Youtube

Ty se za účelem zdůraznění tvaru lýtkového svalu utahovaly pod kolenem ozdobnou pentlí. Na chodila se pak nazouvaly boty na nízkém podpatku. Rovné a dokonale tvarované dolní končetiny ženy přitahovaly tak, že dokázaly omluvit nadváhu nebo nepříliš pěkný obličej.

Zdroj:

www.is.muni.cz, www.www.thecollector.com, www.interesly.com