Jmenoval se Eustache Dauger. A ač bychom spíše čekali, že z něj půjde strach, jeho maska byla údajně ze sametu.

Samet místo železa

Americký profesor historie Paul Sonino z kalifornské univerzity tvrdí, že odhalil skutečnou identitu tajemného muže se železnou maskou. Ač o něm nikdo nic nevěděl, objevil se nejen na filmovém plátně, ale i v knihách a příbězích.

Záhadného Francouze zadrželi údajně roku 1669. Byl vězněm slavné Bastilly a po nejrůznějších francouzských věznicích se potloukal až do roku 1703.

Jeho tvář nebyla nikdy viditelná, ale vždy pečlivě schovaná pod maskou. Nikoli železnou, ale sametovou. Nic víc se ale o něm nevědělo.

Znát tajemství se nevyplácí

„Eustache Dauger pracoval jako komorník," upřesňuje Sonnino. „Historici ale dosud nevěděli pro koho. Domnívám se, že Dauger byl pobočníkem kardinála Giulia Mazarina, který působil jako první ministr po dobu vlády Ludvíka XIV.“

Sonnino se probíral historickými dokumenty a páral v archivech. Nakonec nabyl dojmu, že komorník Dauger nakonec doplatil právě na svou úzkou spolupráci s Mazarinem: Přišel totiž na to, že velkou část svého majetku kardinál nenabyl legálně a čestně, nýbrž jej ukradl. Podle posledních výzkumů byl muž se sametovou maskou zapleten do finančních machinací samotného kardinála.

A právě proto, že znal toto nebezpečné tajemství, musel Dauger svou tvář ukrývat a byl držen více než 30 let v těch nejhorších věznicích.

Věznitel: klíč k pravdě

Nakonec byl pohřben pod jménem Marchioly (na náhrobku byla uvedena neurčitá data první polovina 17. století – 19. listopadu 1703). Jeho identita nebyla dlouho ozřejměna. Dokud se o něm nezmínil jeho stálý věznitel, Bénigne Dauvergne de Saint-Mars. Tento muž měl o tajemném vězni jediné spolehlivé informace, které osvětlily, že jeho maska byla zřejmě z tmavé látky. Masku železnou z ní udělala až pozdější legenda.

Podle de Saint-Marsových dokumentů byl dokonce o Daugerově věznění informován i Ludvík XIV., známý také jako král Slunce. Nikdy nebylo prokázáno, zda příkaz o uvěznění nepocházel přímo od něj. Existuje totiž hned několik teorií, kým mohl muž být.

Jedná se snad o vysoce postaveného muže, který se stal nepohodlným tím, že věděl příliš mnoho? Proč by si ale jeho věznitelé dali tolik práce s tím, aby se nikdo nedozvěděl, o koho vlastně jde?

Od finančních machinací ke královskému původu

Muž se železnou maskou, ale bez identity byl předmětem řady spekulací. Někteří se dokonce domnívali, že měl urozený původ. Údajně šlo o příslušníka královské rodiny, nebo dokonce krále. To tvrdili takoví věhlasní umělci, jako například prokletý básník Voltaire, a stejná domněnka byla i zápletkou Dumasova nejslavnějšího románu Tři mušketýři ještě po deseti letech.

Voltaire ve svých dílech a bez větších rozpaků označil nebožáka za mřížemi za nepohodlného člena královské rodiny, jehož nechal uvěznit sám ministr války markýz z Louvois (1641–1691).

Sám Ludvík XIV. je s tajemným mužem spojován nejčastěji a velice těsně - některé teorie jej označují o královo nechtěné dvojče. Tato teorie má však mnoho děr: jelikož u královnina porodu musei být přítomni významní dvořané, narození dalšího dítěte by jim jistě neušlo.

Nikdy nepotvrzené domněnky

„Tehdy však neproběhl příchod následníka trůnu podle tradic. Král totiž dle svědků ihned po narození syna odvedl přihlížející do zámecké kaple, kde zaznělo poděkování za narození potomka,“ líčí spisovatel Marcel Pagnol (1895–1974) s tím, že obvykle se děkovné Te Deum odehrálo až několik dní po narození dítěte.

Další prameny naopak zmiňují nemanželské dítě královny Anny Rakouské a již zmíněného všemocného ministra generála Mazarina (1602–1661).

„Dauger zřejmě musel něco prozradit v krajně nevhodný čas. Bylo mu sděleno, že pokud komukoli ve věznici sdělí své jméno, bude okamžitě popraven,“ tvrdí Sonnino. Ani jeho teprie zatím nic nedokazuje a pravá identita muže se železnou (nebo sametovou?) maskou tak zůstává stále skryta.

Zdroje:

https://www.youtube.com/watch?v=sV5L6VUu0Bw

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mu%C5%BE_se_%C5%BEeleznou_maskou

https://enigmaplus.cz/muz-se-zeleznou-maskou-kdo-byl-ostre-strezenym-veznem-parizske-bastily/