Ilse Koch: Zlatokopka z Buchenwaldu vyráběla z těl vězňů upomínkové předměty

Evita Hradecká | 14. 4. 2020
11. května 1942, polští vězni z Buchenwaldu krátce před popravou.
Ilse Koch před soudem roku 1947.
Mrtvá těla objevená po osvobození tábora v dubnu 1945. Americký senátor Alben W. Barkley pozoruje 24. dubna 1945 hrůzy koncentračního tábora Buchenwald.

Buchenwaldský koncentrační tábor v Ettersbergu blízko starobylého města Výmar, byl jedním z nejhorších koncentračních táborů Třetí říše. Ilse Kochová, fanatická nacistka, členka NSDAP, manželka velitele koncentračního tábora Karla Otto Kocha, vymýšlela nové a neotřelé způsoby trýznění a mučení. Společně se svým manželem se obohacovali prodejem „upomínkových“ předmětů, které vězni vyráběli z lidské kůže, kostí a vysušených hlav vězňů.

Továrníkova dcera

Ilse Koch (roz. Köhler) se narodila 22. září 1906 do rodiny továrníka v Drážďanech. Na základní škole měla pověst veselé a milé dívenky. V patnácti letech začala studovat účetnictví. Profesi účetní ji nějaký čas živila. Roku 1932 vstoupila do NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana). V roce 1936 začala pracovat jako strážná a sekretářka v koncentračním táboře Sachsenhausen (přibližně 35 km severně od Berlína). Tam se potkala s Karl-Otto Kochem (SS- Sturmbannführer), pozdějším velitelem koncentračních táborů: Sachsenhausen, Esterwegen, Buchenwald a Majdanek, za kterého se v témže roce provdala.

Ze Sachsenhausenu do Buchenwaldu

Ještě tentýž rok se stala dozorkyní v koncentračním táboře v Sachsenhausenu, v roce 1937 se pak se svým mužem přesunula do Buchenwaldu, a v roce 1941 se stala vrchní dozorkyní (Oberaufseherin). Měla pod sebou dvaadvacet řádových dozorkyň (Aufseherinnen) a stovky vězenkyň. Koncentrační tábor se stal „královstvím“ manželů, oba se začali značně obohacovat.

Sbírka lidské kůže

Kochovi bydleli nedaleko tábora a Ilse využívala internované vězně na pomocné práce v domácnosti. Po válce se údajně v domě našly suvenýry z tetované lidské kůže, které sbírala a za účelem jejich získání zabíjela vězně. Jejich obohacování se brzy znelíbilo nacistickým pohlavárům a Kochovi byli vyšetřováni pro soukromé obohacování a zpronevěru. Po vyšetřování byl Karl-Otto Koch převelen za trest do koncentračního tábora Majdanek, kde byl ve funkci SS-Standartenführer od září 1941 do srpna 1942.

Vězeň z Buchenwaldu:Nechal jsem dívku roztrhat psy, stále se ptám, zda jsem vrah
Publicistika

Vězeň z Buchenwaldu:Nechal jsem dívku roztrhat psy, stále se ptám, zda jsem vrah

Zločin a trest

Karl-Oto Koch byl nakonec z obvinění uznán vinným a 5. dubna 1945 popravčí četou SS v Buchenwaldu zastřelen. Ilse byla také obviněna, ale pro nedostatek důkazů zproštěna viny a vrátila se ke své rodině do Ludwigsburgu. Buchenwald byl osvobozen za dramatických okolností 11. dubna 1945 americkými jednotkami. Ilse Koch byla 30. června 1945 zatčena americkými úřady a v roce 1947 americkým vojenským tribunálem odsouzena k doživotnímu trestu odnětí svobody. Trest jí byl nakonec zmírněn a na rozkaz vojenského správce americké zóny gen. Luciuse Claye propuštěna.

Sebevražda

Negativní ohlasy neustále vyvolával její důvod zabíjení vězňů za účelem získání tetované kůže. Nakonec byla v roce 1949 opět zatčena a souzena za zabití německých vlastenců. Roku 1951 byla odsouzena k doživotnímu vězení. Možná pod tíhou své viny, možná jen psychickým vyčerpáním spáchala ve své vězeňské cele v Bavorsku 1. září 1967 sebevraždu.

Zdroj: Valka/ww2gravestone

Tagy Berlín Drážďany koncentrační tábor Koncentrační tábor Buchenwald Koncentrační tábor Sachsenhausen kůže Majdanek Nacistické Německo Národně socialistická německá dělnická strana Výmar