Lidí, kteří nic nejedí ani nepijí a snaží se žít jen z prány, energie veškerého bytí, je na světě překvapivě mnoho. Říkají si breathariáni a jejich víra se neomezuje jen na území Indie a přilehlých oblastí, příslušná školení probíhají i v západním světě. Bohužel, pokusy přimět tělo absorbovat božskou energii a zapomenout na potřebu přijímání živin z jídla většinou končí poruchou příjmu potravy nebo selháním životně důležitých orgánů. Pokud je skutečně možné nastavit organismus na režim, který se vymyká chápání vědců, pak to dokážou jen ti skutečně zasvěcení. Jedním z nich je Prahlad Jani.

Jeho případ je zvláštní tím, že byl monitorován lékaři z indické nemocnice v Ahmedabadu. Nikdo nemůže dokázat, že Prahlad skutečně nejedl ani nepil od roku 1940, kdy se mu zjevila bohyně Amba a ujistila ho, že ho bude od té chvíle živit ona. Avšak výsledky vědeckých testů, kterým se mudrc dobrovolně podrobil v místní nemocnici, vyrazily lékařům dech.

Od 22. dubna do 6. května 2010 byl Prahlad Jani pod nepřetržitým dohledem odborníků a kamerových systémů, přičemž jeho jediným kontaktem s tekutinou bylo kloktání a od pátého dne pozorování také občasná koupel. Toaleta v jeho místnosti byla zapečetěná, aby se prokázalo jeho tvrzení, že nepotřebuje močit ani vylučovat stolici. Jani jen pravidelně vycházel na slunce, aby se vystavil jeho paprskům a nasál jejich energii.

Po patnácti dnech pozorování, během kterých údajně nejedl, nepil ani nechodil na záchod, byly všechny lékařské testy vyhodnocené jako normální a výzkumníci označili jeho zdravotní stav za lepší než stav lidí polovičního věku. Lékaři také prohlásili, že ačkoli množství tekutiny v Janiho močovém měchýři se měnilo a že Jani nejspíše je schopen produkovat moč, žádnou tekutinu močovým ústrojím nevylučuje.

Odborníci na výživu ze západní části polokoule stále odmítají výsledkům experimentu uvěřit. Podle indických vědců jde ale o výzvu k dalšímu výzkumu, který by v budoucnu mohl pomoci vojákům a kosmonautům přežít extrémní podmínky bez jídla a vody.

Lidská fotosyntéza?

Vědcům se nepodařilo dokázat, že by sluneční paprsky mohly nahradit potravu. Je možné, že by u záhadného indického muže mohlo docházet k podobnému procesu, jako je fotosyntéza? Pokud by tomu tak bylo, stačilo by meditací přeprogramovat tělo, v poledne nastavit tvář sluníčku, a byli bychom po obědě. Otázkou je, zda bychom se tím nepřipravili o jeden z největších lidských požitků...