Masivní „střecha světa” vypadá na první pohled stabilně. Opak je ale pravdou. Její základna je v neustálém pohybu. Geologové vypočítali, že se Indická kontinentální deska posouvá na sever rychlostí 1 až 2 milimetry za rok. Nyní navíc našli důkazy, že se zároveň deformuje a její horní polovina se odlupuje jako slupka.
„Netušili jsme, že se kontinenty mohou takto chovat, a to je pro vědu o pevné Zemi docela zásadní,“ přiznal geodynamik z Utrechtské univerzity v Nizozemsku Douwe van Hinsbergen. Aby výzkumníci získali jasnější představu o tom, co se pod Tibetem děje, zaměřili se na analýzu seismických vln.
Trhlina v zemi
Počítačové modely ukázaly, že dno Indické desky je různě široké, a tedy nestabilní. Z jeho prasklin tak proudí vzácný plyn. Konkrétně helium-3, jenž je považováno za jednoho ze svědků formování planety a do dnešních dnů se vyskytuje v zemském plášti.
Změřením poměru jeho izotopů ve 200 tibetských studánkách mohl tým vedený Simonem Klempererem ze Stanfordské univerzity sestavit mapu, naznačující, jak svět pod horami asi vypadá. „Objevili jsme ostrou hranici poblíž východní hranice Bhútánu,” říká vědec. „Tři z pramenů byly na plyn mnohem bohatší. Myslíme si, že právě zde se jedna část Indické desky odlupuje.”
Vědci předpokládají, že se deska trhá v několika směrech. To může zvýšit nebezpečí zemětřesení. Zároveň tím vysvětlili výskyt hluboké průrvy v Tibetské náhorní plošině známé jako Cona-Sangri.
Rozlomení kontinentu
„Himaláje čeká z geologického hlediska bouřlivá budoucnost. Pokud se bude Indická kontinentální deska dále posouvat a jako beranidlo tlačit svou euroasijskou sousedku, její deformace bude nevyhnutelná. Za několik milionů let se tak z Indie může stát nový mikrokontinent,” říká Klemperer.
Indická deska
Odborníci se domnívají, že celému procesu napomáhá její tvar připomínající hvězdu. Tenké výběžky se totiž odlupují i za mírných tlaků, zatímco těžký střed rychleji klesá.
Zdroje: www.iflscience.com, www.science.org, www.sciencealert.com
