Kdo byli inkvizitoři a jejich sexuální motivace při výsleších čarodějnic

Johana Dahlová | 8. 12. 2021

Inkvizice a čarodějnické procesy nás asi nikdy nepřestanou fascinovat. Bezpráví, vynucená přiznání, likvidace převážně žen, mučení i samotné upalování či topení obětí inkvizice nejsou něčím, co bychom si nedokázali představit. Fakt, že se takto jednalo s lidmi po staletí a poměrně masově, je ale i nyní zarážející a nepochopitelný.  

Motivace inkvizitorů nebyla vždy stejná

Dnes již víme, že mnohé procesy nebyly jen výmyslem fanatických inkvizitorů, ale také účelovou nezpochybnitelnou pákou, jak se zbavit nepohodlných, a demonstrovat sílu na obyvatelstvu, které bylo vymahačům práva církve jinak zcela lhostejné. Ne vždy se ale zmiňuje, jakou roli hrál v čarodějnických procesech sex.

Puritánství a inkvizice ruku v ruce

Zatímco 13. století dalo církvi do rukou svazek manželský, aby organizovala a povolovala dvěma lidem soužití, o dvě století později vrcholil církevní boj proti sexu jako takovému. Mravní přísnost byla považována za standard a podivné sexuální praktiky, včetně jiné polohy než misionářské, byly považovány za nabádání ďábla. Sex samotný byl považován za něco, čeho bylo zapotřebí ke stvoření potomka, ale jinak byla sexualita i manželské intimní spojení svázáno řadou pravidel a doporučení. Narození postiženého dítěte pak nebylo nic jiného než důkaz o ženině smilnění s nikým menším než pekelníkem.

Inkvizici padly za oběť nejčastěji ženy

I když se mezi odsouzenými našli i muži, žen nad 50 let bylo mezi obětmi okolo 80 %. Ženy, jak už je patrné z Evina podlehnutí nabádání hada v zahradě rajské, byly podle inkvizice stvoření náchylná k manipulaci a temný pán jejich slabosti často využíval. Dodnes není jasné kolik lidí nakonec inkvizici padlo za oběť. Katolíci, ale i protestanti lovili ženy ve velkém a nejvyšší odhady spekulují až o půl milionu zavražděných.

Z ukázky upalování, které se praktikovalo tímto způsobem ve španělských vesnicích okolo roku 1495, je patrné, že nešlo o rychlou smrt, ani o udušení před samotným shořením těla čarodějnice. Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Inkvizice se výslechů nebála

Českých zemí se hon na čarodějnice týkal jen okrajově. Velmi dobře jsou ale zdokumentované výslechy čarodějnic v Británii a "Novém světě". Odtud také víme, že ženy byly nejen mučeny, vyslýchány a nuceny k výpovědím, ve kterých přiznávaly obcování s ďáblem tmavé pleti, chladné sémě, rozeklaný úd či přiznávaly existenci toho, jenž se přisál na tělo ženy a zanechal v místě své znamení.

Inkvizitoři hledali ďáblovu značku

Sexualita se proplétala veškerou tehdejší agendou. Mezi inkvizitory byly vybíráni ti, jež měli za úkol ona skrytá místa najít, stejně tak jako znamení ďáblovo, které se často skrývalo pod ochlupením. Na obnažených ženách pak násilím hledali ony značky podobné bradavce, jež jevily znaky sání. Obvykle byly u čarodějnic nalezeny v hrdle, na břiše, ňadrech, ale také v rozkroku. Původ pověr o sletu čarodějnic na košťatech snad přímo souvisel s masturbací a obcováním s dřevěným kolíkem, který připomínal právě známé koště.

DOTYK Posedlost ďáblem jeptišky čarodějnické procesy
dotyk

DOTYK Posedlost ďáblem jeptišky čarodějnické procesy

Výslechy inkvizice v duchu sadismu

Těžko říci, jakým způsobem probíhal výslech žen, jež byly mučeny po několik dní. Výslechy většinou končily doznáním se ke smilnění se satanem. Víme však jistě, že inkvizitoři byli schopni trýznit své oběti nekonečně dlouho a s takovým odhodláním, že na něj z dnešního pohledu nelze pohlížet jinak než jako na projevy sadismu, které patrně vykonavatele uspokojovaly po všech stránkách.

Zdroje: inews.co.uk, www.novinky.cz

Tagy čarodějnice Velká Británie