Sniperské eso Inna Mudrecová: Přišla o ruku, oko i sluch, přesto bojovala dál

10. leden 2020 četba na 3 minuty
Inna Mudrecova

Inna Mudrecova

Foto: winto

Ke špičce sovětských odstřelovaček za druhé světové války patřila bezesporu Inna Semjonovna Mudrecova, která i přes ztrátu jedné ruky, oslepnutí na jedno oko a částečné ohluchnutí zlikvidovala úctyhodných 143 nepřátel.

Geniální ostrostřelkyně

Život Inny Mudrecové před vstupem do Rudé armády je paradoxně obestřen záhadou a většina informací je nepotvrzených nebo středem spekulací. Rok narození je neznámý, ale alespoň víme, kde se narodila – v Kostromské oblasti. Měla spoustu sourozenců, otec pracoval jako kovář, o matce nejsou žádné informace.

Po absolvování střední školy se přestěhovala do Kostromu a začala pracovat v tamní vojenské továrně. Našla si však čas i na další vzdělání, sama tvrdila, že zbožňovala knihy a nemínila přestat číst. Vystudovala farmacii a chemicko-technologický institut. Během studií se začala zajímat o střelbu, poznala svého manžela a porodila mu dítě. A pak začala válka.

Inna absolvovala výcvik v odstřelovačské škole pro ženy a odešla bojovat za vlast. Stala se členkou 21. gardové střelecké divize 3. úderné armády Kalininského frontu, ve které se v roce 1943 zúčastnila bojů poblíž Gomelu.

Zabití německého esa

Na podzim povýšila na poručici 213. střelecké divize 2. ukrajinského frontu a se svou četou plánovala zabít německé odstřelovače, kteří operovali na stejném úseku fronty. Následný masakr přežilo jen několik ostřílených sniperů na obou stranách. Inna toužila po krvi a německému vrcholovému odstřelovači, který sprovodil ze světa značnou část její čety, slíbila smrt. Během noci se s minérem vydali k místu, kde se nacista několik dní schovával a zabíjel její podřízené, a před vchod nastražili výbušniny.

Za úsvitu se Němec opět pustil do Inniny jednotky, čímž jí ovšem dal najevo, že tam stále je, Inna zaměřila a vypálila. Obrovský výbuch roztrhal odstřelovačovu pevnost na kusy a nevypadalo to, že by výbuch přežil. Přesto v zákrytu setrvali až do večera, pak poslala průzkumné jednotky k ruinám. Za pancéřovanými dveřmi leželo odstřelovačovo tělo.

Zpívejte, děvčata!

Inna se po válce rozpovídala o jednom zajímavém momentu: ,,Náckové na nás neustále stříleli. My jsme na to přestaly reagovat. Během dlouhé pauzy několik dívek začalo zpívat píseň Katyusha a vypadalo, že to Němce trochu uklidnilo, ubrali s bezhlavou střelbou. Pak jsme si společně zazpívaly něco jiného. A když píseň skončila, slyšíme mužský hlas se silným německým přízvukem: Zazpívejte ještě Katyushu! Holky začaly nadšeně skandovat Zpívejte, děvčata! Na nacisty to působilo uklidňujícím způsobem. Některé jsme pak zabily."

Výbuch ji připravil o ruku, zrak i sluch

Ne všechny vzpomínky byly tak úsměvné. V osudné bitvě, při níž Němci použili proti její divizi tanky, se Inna obětovala, aby zachránila ostatní. Výbuch jí utrhl levou paži, oslepil na jedno oko a částečně ohlušil.

Vlivem bryskního zásahu svých kolegů byla odvedena do bezpečí a přežila. V aktivní službě už sice nemohla pokračovat, ale v armádě i nadále působila, dokud válka neskončila. Během služby oficiálně zabila 143 německých vojáků a důstojníků a za hrdinné činy získala Řád Velké vlastenecké války 1. stupně.

Akční letáky