Šáh Muhammad Rezá Pahlaví se snažil otevřít Írán světu a učinit z něj moderní velmoc, kde bude mít hlavní slovo volená vláda, a nikoli tradiční šíitské duchovenstvo. Tuto cestu načrtl už jeho otec, který v rámci reforem v roce 1935 zakázal ženám nošení hidžábů. Společnost na takovou radikální změnu nebyla připravena. Mnohé tradiční rodiny na zákaz reagovaly tím, že nepouštěly dcery na krok z domu.

Šáh senior podnikl řadu dalších nepopulárních kroků, jimiž si pod sebou uřízl politickou větev. V roce 1941 odešel do exilu a vlády v zemi se ujal jeho syn, který byl vůči tradičním muslimským zvyklostem smířlivější. Ženský styl oblékání založil na dobrovolnosti - chcete se zahalit do hidžábu? Proč ne. Je to vaše volba. Máte chuť vyrazit do města v krátké sukni? Směle do toho.
(Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Muhammad_Rezá_Pahlaví)

Zatímco v rurálních oblastech Íránu ženy zůstaly věrny tradici zahalování, ve větších městech a zejména v Teheránu rostla obliba západního stylu. Jakmile se v 60. letech v Americe objevily minisukně, Íránky nezůstaly pozadu. Výrazné líčení a bohaté účesy zdobené stuhami a čelenkami jen doplnily celkovou moderní image.

V roce 1963 šáh přiznal ženám všeobecné volební právo. Jeho manželka Farah se mezitím stala íránskou módní ikonou a vzorem emancipované ženy. Jako královna volila velmi střízlivý, ale přitom vysoce elegantní styl. Nikdy by nevyrazila z paláce nenalíčená a bez třpytivých náušnic.

"Dnes byste už náušnice a viditelný make-up na íránských ulicích nespatřili. Odporuje to současnému konceptu slušnosti," říká profesor ženských studií z univerzity v Yorku Baroness Haleh Afshar.

S Pahlavího proamerickou a ryze světskou politikou mnoho Íránců nesouhlasilo. Šáh navíc dost tvrdě potlačoval levicová a nacionální hnutí, jeho režim koncem 70. let věznil přes 2000 odpůrců, kteří byli často i mučeni. Bouřlivé demonstrace v roce 1978 vedly k revoluci a odchodu šáha do exilu. Moc nad Íránem převzal zastánce teokratického řízení státu Rúholláh Chomejní.

Jedním z prvních nařízení, které po nástupu do funkce vydal, byla povinnost žen nosit závoj skrývající vlasy. Na Mezinárodní den žen, 8. března roku 1979, se tisíce Íránek vydalo do ulic proti novému zákonu protestovat, ale nebylo jim to nic platné. Přísná pravidla oblékání se v zemi udržela dodnes.

Podle profesora Afshara se ale řada íránských žen snaží striktní kodex obcházet. "Na pláže nesmějí vyrazit v plavkách a neměly by se koupat společně s muži. Řeší to tak, že si najmou jachtu a odplují dál na širé moře, kde je nikdo nevidí a mohou si plavat, v čem a s kým chtějí," vysvětlil profesor.

Zakázané jsou i domácí večírky, kterých se účastní ženy a muži dohromady. "Mnoho lidí ale smíšené party přesto pořádá. Najmou si ostrahu, která hlídá dveře, nebo podplatí místní policisty, aby přimhouřili oko," dodal Afshar.
(Zdroj: https://www.bbc.com/news/, únor 2019)