Vědecký tým vedený doc. Irenou Koutnou v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se už přes rok zabývá výzkumem imunity po očkování.

Tým dělá dva výzkumy zároveň, v jednom zkoumá přirozenou imunitu, jež funguje u pacientů, kteří již nemoc prodělali, a druhá studie zjišťuje, jak se po očkování vyvíjí paměťová imunita.

„Chci říct jednu důležitou věc, co nevím, jestli je veřejnosti úplně známá. Princip je takový, že tělo si pro zvládnutí infekce nejdřív vybuduje armádu T-lymfocytů, ty pak aktivují B-lymfocyty, které následně produkují protilátky. T- a B-lymfocyty jsou paměťové buňky. Tato paměťová imunita je něco, co v těle člověka může přetrvávat i roky, takže pokud si ji vybudujete, tak je vás schopna nějakou měrou chránit od těžkého průběhu nákazy delší dobu. A očkování má navodit podobný stav. To znamená, že tam nejde o to, aby se člověk vůbec nenakazil, ale o to, že pokud se nakazíte, nemáte průběh, který je fatální,“ vysvětlila vědkyně v rozhovoru pro Seznamzpravy.cz.

„Za špatný průběh může často obezita, nesmíme slepě věřit očkování,“ říká Koutná

Irena Koutná tvrdí, že průběh covidu hodně závisí na naší fyzické kondici a na tom, jak se staráme o své tělo a zdraví celkově. „To opravdu souvisí s tím, jaké máte genetické dispozice a jak si udržujete svůj imunitní systém. Na to se málo upozorňuje. Lidé musí převzít zodpovědnost sami za sebe, a ne slepě věřit jen v očkování, které ať je myšleno sebelépe, není samospásné. Upřímně si myslím, že je to i jedna z příčin toho, proč jsou teď průběhy nemoci tak těžké. Jednak je tu samozřejmě britská mutace, která je mnohem agresivnější, ale velkou roli hraje i fakt, že máme 62 % občanů s nadváhou a až 25 % obézních. Dále pak to, co se tu kolem nás děje, nám na zdraví a kondici moc nepřidá,“ říká vědkyně.

Koutná mimo jiné nesouhlasí se zákazem sportovních aktivit a vycházení ven, dýchat čerstvý vzduch a mít pohyb je totiž pro imunitu zcela zásadní.

„Není potřeba, aby byl člověk nějak extra hubený, to z hlediska imunity také není dobré. Člověk prostě musí mít zdravou svalovou hmotu i zdravou vrstvu tukové tkáně. Ne příliš hubený, ne příliš tlustý. O lidech, kteří mají vysoké BMI, ostatně víme, že na ně nefunguje ani očkování. To už ukázala italská studie. Velká vrstva tukové tkáně u člověka velice limituje funkce imunitního systému. Svalovina je naopak metabolicky velmi aktivní a nutí tělo neustále fungovat a s tím běží i imunitní systém. Fyzická aktivita navíc, alespoň u většiny lidí, vyplavuje hormony štěstí, které velice příznivě působí na imunitní systém,“ vysvětluje vědkyně.

„Další věc je strava. Ta musí obsahovat dostatek vitaminů, neměla by v ní být nadmíra masa, nemělo by v ní být moc potravin s konzervanty. Česká společnost není zvyklá se kvalitně stravovat. Důležitý je také pobyt na čerstvém vzduchu. To, že jsme zavření, je úplně špatně, protože nedostatek kyslíku zase vede k horší funkci imunitního systému. Takže celkové nastavení dnešní společnosti je takové, že náš imunitní systém ničí. Když dýcháte čerstvý vzduch a hýbete se, tak ventilujete, zvyšujete si prokrvení. Když je lepší tenze kyslíku v plicích, plíce mají důvod lépe fungovat, prodýcháváte se až do koncových částí plic. Lepší je i cirkulace krve, a tím pádem se krev dostává i do všech sliznic a orgánů. A to je důležité. Když nemáte prokrvené sliznice, nemůže tam fungovat imunitní systém, protože ty správné buňky tam prostě z kostní dřeně, kde se tvoří, nedoputují, nebo jich spíš doputuje málo a jsou hůře vyživované,“ varuje Koutná.

Koutná by očkovala pouze staré a nemocné, u mladých je to podle ní riskantní

Vědkyně zkoumající imunitu po covidu má v jednom jasno, nutit lidi do očkování nepovažuje za správné. „Mně osobně nedává smysl očkovat lidi ve fertilním věku, to znamená lidi, kteří jsou mladí a plánují zplodit děti, pokud tedy samozřejmě nejde o rizikovou skupinu. Nechci, aby to vypadalo, že nejsem zastánce očkování. Ba naopak, třeba se nemohu smířit s tím, že někteří lidé odmítají očkovat své děti v odzkoušených schématech, to je pro mě nepochopitelné. Ale velmi mě mrzí, že se takhle tlačí na očkování lidí ve fertilním věku a mladistvých. Buďme upřímní, my jako lidstvo nemáme informace o tom, jak vakcína funguje, my nevíme, jestli se třeba nějaké dlouhodobé efekty neprojeví za 10 nebo 15 let. Fakta nejsou,“ říká Irena Koutná.


„Takže můj osobní názor je: Ano, naočkujme populaci, která je riziková, jako jsou starší spoluobčané, naočkujme chronicky nemocné, mohou se nechat očkovat dobrovolníci. Ale toho, kdo se očkovat nechce a je mladý, toho bych neočkovala a hlavně ho kvůli tomu neomezovala. U řady svých mladých kolegů totiž vidím, že se nebojí nemoci. Ale bojí se, že pokud se nenechají očkovat, tak nebudou moci cestovat, chodit do divadel, restaurací, prostě žít normální život. A to by důvod k očkování rozhodně být neměl. Vlastně jim o ochranu zdraví vůbec nejde, a to mi přijde minimálně podivné,“ uzavřela.