Irenu Sendlerovou nezlomilo mučení gestapa ani StB. Zachránila přes 2500 dětí

Irena Stanisława Sendlerowa, počeštěně Sendlerová, byla jednou z vůdčích osobností polského protinacistického odboje.

Irena Stanisława Sendlerowa, počeštěně Sendlerová, byla jednou z vůdčích osobností polského protinacistického odboje.

Foto: Mariusz Kubik/Creative Commons / CC BY 2.5, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs

Těžké časy za sebou zanechávají oběti, ale také ukazují hrdiny. Irena Sendlerová během druhé světové války zachránila přímo z ghetta neuvěřitelných 2500 židovských dětí. Nezlomily ji ani pozdější surové výslechy gestapa a státní bezpečnosti. Celý svět si její činy připomněl díky divadelní hře amerických studentek.  

Irena Sendlerová se narodila 15. února 1910. Žila v polském Otwocku, kde její otec pracoval jako lékař. Početné chudé komunitě Židů poskytoval zdravotnickou péči zadarmo a jako jeden z mála léčil i pacienty s tyfem. Nakonec na něj sám zemřel, když Ireně bylo pouhých sedm let.

Irena Sendlerová zamlada, r. 1942Irena Sendlerová zamlada, r. 1942Zdroj: Neznámý autor, Teresa Prekerowa / Creative Commons/ Veřejné dílo, https://creativecommons.org/public

Po maturitě chtěla půvabná Polka studovat obor se sociálním zaměřením. Takový však v Polsku nebyl, a tak nastoupila na Varšavskou univerzitu, kde studovala polonistiku. V té době se naplno projevila Irenina povaha. Studovala totiž v době tvrdé šikany Židů. Když se rozdělilo, kde budou sedět Židi a kde ostatní studenti, vždy si sedala s Židy. Jednou se dokonce poprala se studenty, kteří zbili její židovskou kamarádku. Výsledkem jejího počínání bylo naneštěstí vyhození ze školy, proto dostudovala až o 12 let později. (Zdroj:www.novinky.cz)

Po skončení studia se stala sociální pracovnicí. V té době už byla osm let vdaná za svého prvního manžela, Mieczyslawa Sendlera. Osud jim však nepřál a kvůli válce se museli rozloučit.

Irena Sendlerová na Štědrý den roku 1944Irena Sendlerová na Štědrý den roku 1944Zdroj: Neznámý-Anna Mieszkowska/ Creative Commons / Veřejné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Již ve svém prvním zaměstnání začala Irena odvážně upravovat dokumenty tak, aby z Židů udělala Poláky. Mohli totiž pak stále pobírat podporu. Kromě toho byla zakladatelkou skupiny, jejíž členové sdíleli stejné ideály – chtěli pomoct utlačovaným Židům.

Když v roce 1940 vzniklo varšavské ghetto, rozhodla se pomáhat ještě aktivněji. Zfalšovala si propustku, díky které mohla Židům do tábota nosit jídlo i léky. Už tehdy pomáhala utíkat sirotkům.

O několik let později se zrodila Rada na pomoc Židům, zkráceně Žegota. Tam se stala vedoucí dětského oddělení. I díky skupině mohla posléze pomoci masivnímu množství dětí.

V roce 1942 se k Ireně začaly dostávat zprávy o likvidaci tábora.  Ze všech nešťastníků chtěla zachránit alespoň ty nejmenší, a tak je pod přezdívkou sestra Jolanta začala se skupinou pašovat pryč z ghetta. Bylo to velice riskantní, ale Irena si vypracovala hned dvě strategie - buď děti vodila podzemními chodbami pod sousedními budovami tábora, nebo se ven převážely v pytlích s odpadky či přehazovaly přes plot v krabici od bot. Některé byla nucena uspat a ukrýt v rakvích jakožto mrtvé. V nebezpečných situacích s sebou mívala i vycvičeného psa, který při pláči nebo křiku nahlas štěkal. (Zdroj:ct24.ceskatelevize.cz)

Gisi Fleischmannová zachraňovala Židy před nacistickým ohrožením a smrtí v koncentračních táborech během druhé světové války. Byla jednou z mála žen v řadách židovských bojovníků proti nacismu.

Krásná G. Fleischmannová: Chytrou lstí zachránila tisíce lidí, Osvětim nepřežila

Následně Irena děti umisťovala do křesťanských rodin a pomáhala s jejich převýchovou. Mnoho jich bylo rovněž posláno do sirotčinců a do institucí vedených jeptiškami.

I na Irenu Sendlerovou si ale nakonec došláplo gestapo. Dlouhé dny ji mučili, ona však přesto nic neprozradila. Nakonec dostala trest smrti, ale na poslední chvíli dokázala Žegota podplatit strážce, který ji z cely smrti dostal a  zároveň zapsal na listinu popravených.

Za komunismu čekalo Irenu další vyslýchání, tentokrát kvůli tomu, že se účastnila „špatného“ nekomunistického odboje. Během mučení byla těhotná… Násilí jí vyvolalo předčasný porod a její syn bohužel nepřežil. Ani tato tragická událost však Irenu nezastavila v péči o zachráněné děti, a nejen je.

V roce 1999 si jejího příběhu všimla skupina čtyř amerických středoškolaček. Studentky následně, inspirovány Ireninýmsilným příběhem, sepsaly divadelní hru Život v zavařovačce. Název přitom není náhodný. Irena si totiž všechna jména zachráněných dětí psala na tenký hedvábný papír a seznamy schovávala do zavařovacích sklenic. Díky hře se nakonec stala známou po celém světě.

Akční letáky