Irma Grese se narodila 7. října 1923 ve Wrechenu jako třetí z pěti dětí zemědělského dělníka Alfreda Grese a jeho manželky Berty. Když bylo Grese třináct let, spáchala její matka sebevraždu požitím kyseliny chlorovodíkové. Důvodem byla manželova nevěra s dcerou majitele místní hospody. Alfred Grese se roku 1937 připojil k nacistům a roku 1939 se znovu oženil.

Snížený intelekt a šikana spolužáků

Grase byla problémové dítě odmalička. Školu musela opustit už ve čtrnácti letech nejen pro velmi špatné studijní výsledky, ale také pro šikanování a fyzické týrání spolužáků. Nebyla výrazně inteligentní ani sebevědomá. Po vyloučení ze školy pracovala šest měsíců na místní zemědělské farmě a další půl roku v obchodě v Lychenu. V patnácti letech nastoupila do SS sanatorií Hochenlychen[1] v Lychenu, kde setrvala dva roky. Marně se snažila stát se zdravotní sestrou.

Fanatická posedlost nacismem

Pracovní úřad ji jako nekvalifikovanou poslal ze sanatorií pracovat do mlékárny ve Fürstenbergu. Byla fanaticky posedlá nacistickou ideologií a Svazem německých dívek (BDM – Bund Deutscher Mädel). K BDM se připojila proti vůli otce. Bylo otázkou času, kdy se dobrovolně přihlásí do služby v koncentračním táboře. Stalo se tak v roce 1942, nastoupila do koncentračního tábora Ravensbrück, kde vykonávala funkci dozorkyně (Aufseherin). V březnu 1943 byla převelena do koncentračního tábora Osvětim-Březinka (Auschwitz II Birkenau). V roce 1944 byla povýšena na SS-Rapportführerin v C-lágru, tam měla pod sebou asi šest Aufseherinnen a 20–30 000 vězňů v osmadvaceti blocích. V Osvětimi zůstala až do ledna 1945.

Hierarchie ženských stráží v koncentračních táborech

Ženské stráže byly hromadně známé jako SS-Helferin, tedy pomocnice SS. Nikdy nenosily vojenské hodnosti rovnocenné s mužskými příslušníky SS. Úrovně v rámci SS-Helferin byly: Chef Oberaufseherin; Oberaufseherin; Aufseherin; Lagerführerin; Erstaufseherin; Rapportführerin.

Bič, hůl a pistole – „krásná bestie“ neváhala použít okamžitě kteroukoliv z nich

V Osvětimi se její agresivní povaha mohla nekontrolovatelně rozvíjet. Z pozice SS-Rapportführerin vykonávala selekce vězňů určených ke zplynování. K trestání vězňů v Osvětimi používala především bič, ale také vycházkovou hůl. Kromě toho měla také pistoli, když se vězeňkyně snažily při selekcích utéct přes okno ven, zastřelila je. Byla jednou z těch, která se podílela na každodenním utrpení, mučení a smrti internovaných vězňů. Vybírala si nemocné a slabé, ale také každou ženu, která si zachovala stopy své bývalé krásy. Vězni ji přezdívali „krásná bestie“, „blonďatý anděl“ nebo „hyena z Osvětimi“.

Milenka nejen Mengeleho

Grese měla v táboře několik milenců včetně dr. Mengeleho. V bloku 10, kde se prováděly pokusy na lidech, přinutila vězeňkyně k potratům. Grese chodila vždy velmi pečlivě ustrojena, nadměrně používala parfém, tato kombinace byla součástí jistého sadismu mezi vězeňkyněmi, které mučením přišly o svou ženskost a stály na prahu smrti. O své budoucí poválečné kariéře měla Grese jasno, chtěla se stát hvězdou filmového plátna.

Před popravou si zpívala nacistické písně

Dne 18. ledna 1945 se vrátila do Ravensbrücku, v březnu pak byla transferována do Bergen Belsenu, kde ji v polovině dubna zatkla britská armáda. Byla obžalována na tribunálu k Bergen Belsenu a za zločiny proti lidskosti byla odsouzena k testu smrti oběšením.

Grese nikdy ničeho nelitovala, v cele smrti si vesele zpívala nacistické písně a poslední slova patřila katovi: „Rychle!“ Byla popravena ve věznici v Hamelnu 13. prosince 1945 v 12:01 rukou britského kata Alberta Pierrepointa. Kat údajně špatně vypočítal pokles těla a vaz Grese se nezlomil okamžitě, udusila se až po několika minutách. Po dvaceti minutách bylo tělo sundáno a umístěno do rakve připravené k pohřbu.

Zdroj: ww2gravestone



[1] V Hochenlychenu mj. působil nechvalně známy dr. Karl Gebhard, který byl po válce za své zločiny odsouzen k trestu smrti.