Irma Grese se narodila v roce 1923 v německé vesnici Wrechen do rodiny drobného zemědělce. Ve škole bojovala se špatným prospěchem a otec ji často bil. Když jí bylo devět let, matka spáchala sebevraždu, což děti kladly za vinu něvěrnému a násilnickému otci. Irma se přes jeho zákaz (a možná tak trochu natruc) zapsala do Svazu německých dívek a stala se nadšenou stoupenkyní Adolfa Hitlera, ačkoli otec nacisty nesnášel. Později ji vyhodil z domu a zcela zatratil.

V roce 1939 se Irma začala zaučovat u chirurga Karla Gebhardta ve snaze stát se zdravotní sestrou. Gebhardt ji ale ohodnotil jako příliš hloupou a doporučil jí, ať zkusí štěstí u jeho známého v ženském pracovním táboře Ravensbrück. Čerstvě 18letá Irma tak započala temnou kariéru dozorkyně v jednom z nejhrůznějších zařízení nacistického aparátu.

Novým dozorkyním většinou trvalo pár měsíců, než se z nich staly bezcitné sadistické zrůdy. Irmě k tomu stačily pouhé tři neděle. Učila se rychle a brzy povýšila. V březnu roku 1943 byla přeložena do tábora v Osvětimi, kde se právě dokončily obří pece krematoria připravené k masovému spalování obětí usmrcených v plynových komorách.

Mezi místními vězni byla i lékařka Gisella Perl, která o Irmě po válce napsala: "Byla to ta nejkrásnější žena, jakou jsem kdy viděla. Její tvář měla andělský jas a její modré oči vypadaly tak nevinně, jak si jen můžete představit. Když kráčela táborem, obklopoval ji oblak vybraného parfému."

Kromě vůně však Irmu doprovázely ještě další tři nerozlučné atributy: těžké boty, pistole a bič obmotaný celofánem. Svěřené trestankyně za sebemenší prohřešky proti táborovým pravidlům surově kopala a bičovala. Mladé a krásné dívky s oblibou šlehala bičem přes prsa. "Rány se jim často zanítily, v táboře byla špína a vši," líčila doktorka Gisella Perl. "Irma Grese mě pak nutila, abych je operovala skalpelem bez anestetik. Ty ženy křičely v agonii a ona se dívala. Tehdy jsem pochopila, jak ji utrpení druhých vzrušuje. Celá se roztřásla v jakési orgasmické křeči a v koutku úst se jí objevily sliny."

V táboře bylo zřejmě velmi málo esesmanů, kteří by s Irmou nestrávili vášnivou noc. Zapletl se s ní jak táborový velitel Josef Kramer, tak "doktor Smrt" Josef Mengele. Toho ale Irma nakonec znechutila natolik, že se jí už později nedokázal ani dotknout. Dozvěděl se totiž, že udržuje sexuální kontakty nejen s mužskými dozorci, ale také s vězněnými ženami, a homosexualitu nacistická ideologie přísně zakazovala.

Irma Grese si mezi vězeňkyněmi nacházela milenky, kterým za poslušnost nechávala zbytky své snídaně. Když ji omrzely, poslala je do plynu. Přeživší pamětnice Iris Langerová vzpomínala, že to Irma "zkusila" i na ni. Iris si jen poklepala na svou židovskou hvězdu, aby dozorkyni připomenula, že německá rasa se s "podřadnou krví" zaplést nesmí. Irma ji nechala být.

Koncem války se Irma Grese přesunula do Bergen-Belsenu, kde ji zatkla britská armáda. Za množství sadisticky motivovaných vražd byla odsouzena k trestu smrti oběšením. Stala se nejmladší nacistickou dozorkyní, která skončila v rukou kata: v době popravy jí bylo pouhých 22 let.