Již na počátku se objevily náznaky, že Newton, který se narodil v lednu 1643 v Anglii, nepůjde tradiční životní cestou.
Pokud si Newtona představujete jako brýlatého hubeného muže dřímajícího pod stromem a poklidně čekajícího na to, až mu spadne jablko na nos a on od toho odvodí gravitační zákony, jste vedle. Newton totiž aktivně hledal kámen mudrců, aby cokoli proměnil ve stříbro nebo zlato, a zajímala ho i idea věčného života.
Navíc to nebyl nevinný člověk v pozadí, jak popisuje například Florian Freistetter ve své knize The Asshole Who Reinvented The Universe. Freistetter popisuje Newtona jako bezohledného génia bez sociálních dovedností a s drsným chováním. A i zde je zmíněna jeho láska k alchymii: "Alchymie nebyla pro Newtona pouhým koníčkem. Jestli něco, pak by bylo blíže pravdě, kdybychom Newtonův fyzikální výzkum nazvali 'koníčkem', který vměstnal mezi svá teologická a alchymistická studia."
Isaac Newton v pověstné pozici pod jabloní
Newton coby posedlý alchymista
Newton udržoval své alchymistické recepty záměrně matoucí. A že jich bylo. Například skutečně znal recept na kámen mudrců, stavěl vlastní komíny a pece pro provádění pokusů. Závěry svých pokusů ale šifroval, na rozdíl od jeho fyzikálních objevů.
Newton evidentně považoval alchymii jen za další způsob, jak porozumět vesmíru. Podle Freistettera byl přesvědčen, že pravý bůh je přítomen všude, tedy i v látce, proto hledal onu božskou hmotu, tedy základní část hmoty, která by umožnila přeměnu ze všeho na všechno.
Isaac Newton miloval alchymii
Šílený vědec
Newton neměl lehký život: V jeho rodině byly komplikované vztahy a už od mala trpěl depresemi. Spoustu z toho zachytil ve svém deníku.
Když se tedy konečně vydal na vědeckou dráhu, obětoval hledání pravdy mnohem více než většina ostatních. Byl skutečně šíleným profesorem, který mnoho pokusů zkoušel i sám na sobě. Hrozilo mu oslepnutí, když zkoumal světlo, a to nebylo zdaleka vše.
V alchymii užíval pseudonym Jehovah Sanctus Unus, "svatý bůh". A právě pod tímto jménem předpověděl konec světa.
Na video se podívejte zde:
Konec světa podle Isaaca Newtona
Podle Newtona by neměl svět zaniknout, ale "resetovat se" v roce 2060. Na Zemi má zavládnout Boží království, nikoli žádná bezprostřednější apokalypsa.
Reset Země by byl podle Newtona přesně podle řádu, který hledal studiem náboženských textů a chronologií minulých událostí. Věřil, či spíše byl přesvědčen, že budoucí události již byly určeny bohem, proto i z Bible vyčetl několik 'prorockých' časových úseků.
Rok 2060 by pro něj byl novým začátkem, začátkem nové božské éry, která se však neobejde bez válek a krveprolití.
Newtonův konec světa v roce 2060 je matematická teorie o tom, proč se tak stane. Vychází i z ostatních scénářů, jež většinou mají společného jmenovatele – víru. Žádný z nich ale nepřichází s přesvědčivým důvodem, proč přesně nastane konec světa. Proto Newton svou teorii založil na matematice.
S teorií resetu světa přišel v roce 1704, a kus papíru, kam si svou teorii načmáral, se výjimečně neztratil. Teorie obsahuje matematické rovnice i 7 bodů, které zjednodušují důvod, proč svět skončí právě v roce 2060. Základem celé teorie je však biblická kniha Daniel, nejstarší křesťanská závěť, která se z náboženského hlediska zaměřuje na úplně první kroky lidstva a na biblickou apokalypsu.
Konec světa - víra i matematika
Informace převzaté z Newtonových poznámek dokazují mj. metodou vylučovací, že konec světa podle Newtona bude okamžik, kdy se Ježíš vrátí a přinese tomuto světu mír. Stane se na tisíc let jeho vládcem a naučí všechny lidi žít v harmonii. „Ti, kdo se mu postaví, budou čelit jeho hněvu a ti, kdo ho přijmou, budou čelit jeho lásce,“ říká Newton.
V jeho teorii dochází ke spojení matematiky a náboženství a Newtonovy prorocké výpočty skutečně zobrazují jeho mentalitu tím, že ukazují nejen víru ve vědu a náboženství, jejich spojení a doplnění.
Mnozí doboví kritici ze 17. století tvrdili, že Newtonovo vědecké dílo příliš předběhlo svou dobu, a většině vědců může náboženství připadat jako fantazie.
Zdali měl Newton pravdu nebo ne, musíme ještě chvíli počkat. Většina jeho prací byla však založena na teoretickém základě, proto je i tato teorie pravděpodobná. Či, lépe řečeno, nezatracujme ji.
Zdroje:
