Odborníci předpokládají, že ve Sluneční soustavě je celkem asi 2038 potenciálně nebezpečných planetek. Tak jsou označena tělesa, která jsou od nás vzdálená maximálně 7,5 milionu km a jejichž průměr je větší než 150 m. Pokud by se takový asteroid střetl se Zemí, způsobil by rozsáhlou devastaci krajiny, případně masivní tsunami.

Mezi takové planetky patří i Itokawa, která byla objevena 26. září roku 1998. Výpočty naznačují, že v tomto století by do Země narazit neměla. I přesto k ní ale vědci vyslali sondu, jejímž úkolem bylo zjistit, z jakého materiálu se skládá. Právě její geologické vlastnosti naznačují problém.

Itokawa

Itokawa má protáhlý tvar a je 500 metrů dlouhá. Analýza částic, provedená pomocí difrakce zpětně odražených elektronů a argonového datování, ukázala, že je stará asi 4,2 miliardy let. S největší pravděpodobností se odlomila od mnohem většího asteroidu, který se střetl s jiným tělesem.

Zdroj: Youtube

„Na rozdíl od jiných útvarů není monolitická, ale poslepovaná z různých kamenů a prachu. Polovinu jejího objemu tvoří prázdný prostor,” říká Fred Jourdan z Curtin University. „Je jako velký vesmírný polštář. Což znamená, že by šla velmi obtížně zničit.”

Podle profesora by kosmická loď, jež by chtěla planetku odklonit z oběžné dráhy, Ikotawu zasáhla stejně jako kladivo, které dopadne do hromady písku. „Nic moc se nestane. Nástroj pouze odhodí pár kousků zrníček. Je to proto, že je energie nárazu absorbována.”

Jak zničit asteroid

Že jsou „suťové“ asteroidy takto stabilní, nikdo nečekal. Nové zjištění tak považují vědci za klíčové. „Musíme změnit způsob, jak v programu planetární obrany navrhovat záchranné strategie,” přiznává Jourdan.

Zdroj: Youtube

U podobných těles je vyloučeno nainstalování jaderné bomby do jeho útrob, podobně, jak ukazoval film Armageddon z roku 1998 s Brucem Willisem v hlavní roli. Naopak, exploze by musela proběhnout vedle něj, aby ho rázová vlna jen odstrčila a nerozbila na tisíce kousků, které by mohly Zemi stejně ohrozit.

Zdroj:

www.dailymail.co.uk, www.sciencemag.cz, www.cs.wikipedia.org