Sebestředný Ivánek

"Nevypadám já věru zle, zkrátka chlapec, jak má být," zpíval si s oblibou Ivánek v kultovní ruské pohádce Mrazík. Jakkoli se Ivánkovi na jeho cestě po světě dařilo, životní cesta Eduarda Izotova byla poměrně trnitá. 

Izotov se narodil v Suražském rajónu Vitebské oblasti v Bělorusku. Vystudoval Filmovou univerzitu v Moskvě pod taktovkou V. V. Bělokurova. Již během studia se Izotov bezhlavě zamiloval do jedné ze svých spolužaček a krátce na to si ji vzal. 

Rodiče Eduarda však měli s jeho vyvolenou poměrně velký problém. Otec jakožto voják z povolání si přál, aby se jeho syn oženil s dcerou člověka z vojenského prostředí, nejlépe generála. Izotov si však prosadil svou a do výběru partnerky si odmítl nechal mluvit.

Narodila se jim dcera Veronika, která šla v otcových šlépějích a stala se herečkou. Ačkoli se dá říct, že manželství Izotova bylo šťastné a spokojené, pár se krátce předtím, než by oslavil stříbrnou svatbu, rozešel.

Izotovovou první rolí byl film "V tiché stepi." Následovaly další úspěšné filmy, včetně "Silnější než uragán" a "Ahoj, děti." Jeho nejvýznačnější rolí se však nakonec stala právě role sebestředného Ivánka v pohádce "Mrazík" z roku 1964. Izotovovi zajistila obrovskou slávu, peníze a popularitu. 

Úspěšný ochotník

Izotov však nebyl pouze filmovým hercem, od mládí ho to táhlo také k divadlu. Hrál v mnoha úspěšných hrách jako "Hoře z rozumu" nebo si střihnul hlavní roli v muzikálu "Líbej mě, Káťo!" 

Pro více informací se podívejte na toto video: 

Zdroj: Youtube

Byl to především Izotovův silný hlas a nenapodobitelný herecký talent, které se zapsaly do srdcí velkého počtu diváků. 

Přesto byla role Ivánka v Mrazíkovi pro Izotova klíčová. Jako rozený lenoch nechtěl dělat víc, než bylo nutné a ani úspěch za každou cenu jej nelákal. Lenost stála také za rozchodem s Izotovovou manželkou Ingou. Přáteli však zůstali i po rozvodu. 

Tak jako Mrazík znamenal razantní zlom v jeho kariéře, další dramatický zlom mu přinesl rok 1991. Stalo se něco naprosto neočekávaného. Izotova spolu s jeho novou partnerkou Irinou zatkli. 

Nebezpečný prodej zorganizoval bývalý manžel Iriny. Spekuluje se, že to byla pomsta za to, že jej Irina opustila.

Důvodem byla snaha partnerů směnit medaile a valuty. Ačkoli se za jeho obranu postavila většina kolegů z branže a dokonce i bývalá manželka Inga, Izotov dostal tři roky "natvrdo" a musel si odpykat trest. 

Trest mu nakonec snížili na polovinu, přesto ho zkušenost ve vězení poznamenala. Eduard opustil vězení ve svých padesáti letech s nalomeným zdravím. Prodělal mozkovou mrtvici a několik dalších následovalo. 

Izotova to zbavilo schopnosti pohybu a tato zkušenost zahýbala také s jeho psychikou. Stal se duševně chorým a zbytek svého života strávil na psychiatrii. Eduard Izotov zemřel 8. března 2003.

Zdroje: styl.instory.cz, www.blesk.cz, www.tvguru.cz