Ivar, jeden z nejobávanějších Vikingů
Jeden z neobávanějších Vikingů je Ivar Bezkostý. Většinu informací o něm lze získat ze severských ság a historických letopisů z Anglie a Irska, zemí které plenil. Stejně tak, jako zašmodrchané klubko nití, je i těžké rozplést, co jsou skutečná, zkreslená či „přibarvená“ fakta a co jen pouhá legenda. Jeho jméno je Ivar Ragnarsson. Narodil se v Dánsku někdy v roce 830 jako první ze tří synů legendárního vikinského válečníka Ragnara Lodbroka (též psáno Lothbrok) a jeho třetí ženy, šamanky Aslaug.
Vikinské ságy praví, že Aslaug požadovala naplnění svatební noci až třetí den, jinak prý bude jejich potomek znetvořen. Sexuchtivý Ragnar si však pohlavní styk vynutil hned. Ivar se proto narodil bez kostí. Dle vikinských tradic mělo být každé postižené dítě hned po narození zbaveno života. Ivar byl ale synem mocného náčelníka a mocné šamanky. Tradice tak byla porušena.
„Tam, kde měla být kost, byla jen chrupavka, ale jinak rostl vysoký a krásný a v moudrosti byl nejlepší z jejich dětí,“ píše se v ságách, které ho popisují jako vysokého, statného a silného muže.
Na bitevní pole
Klíčovým momentem Ivarova života byla smrt jeho otce. V roce 854 na válečné výpravě Ragnara zajal Ælla, král anglosaské Northumbrie a hodil ho do jámy s jedovatými hady. Na žádost bratrů smrt otce pomstít dal Ivar dohromady „velkou pohanskou armádu“, jak ji popisují anglické letopisy. A tak pro Vikingy živý bůh, pro Angličany „pohanský démon vyslaný z pekla“, táhnul Ivar do války s Northumbrií. Království si podrobil a smrt svého otce pomstil. Dle legend prý tím nejkrvavějším způsobem. Vikingové Ællovi za živa rozřezali záda, vytáhli plíce a rozprostřeli mu je jako křídla. Poté do krvavých ran nasypali sůl, aby trpěl ještě víc.
O Ivarově krutosti vypovídá i příběh o králi Edmundovi. Poraženého krále východní Anglie nechal brutálně zbít holemi, řetězy přivázat ke stromu a zasypat ho šípy, až prý vypadal jako dikobraz. Dle historických pramenů nelítostný násilník Ivar plenil a terorizoval území Anglie a Irska a vraždil lid. „Vojsko vpadlo sem a tam a naplnilo každé místo krveprolitím a smutkem," napsal o hrůzném běsnění Ivara anglický spisovatel Simeon z Durhamu. „Široko daleko ničilo kostely a kláštery ohněm a mečem. Když z některého místa odešlo, nezůstalo po něm nic než zdi bez střech."
Následující video ukazuje Ivara v seriálu Vikingové:
Genetická vada aneb Ivar bez kostí
Obávaný Ivar si získal přezdívku Ívarr hinn Beinlausi, jak zní ve staroseverském jazyce, což znamená Ivar bez kostí… Je jasné, že bez kostí prostě žít nejde, a tak se zdá toto tvrzení poněkud přehnané. Jak ale ke své přezdívce přišel? V ságách se píše, že těžko vstával a při pohybu potřeboval oporu. Přestože jeho kosti byly křehké, stále odvážně bojoval v čele. Do bitvy ho prý Vikingové nosili na štítu. Lze připustit, že „štít“ mohlo být myšleno pouze obrazně. Ale…
Moderní historici mají jiné vysvětlení. Mnozí se domnívají, že trpěl genetickou poruchou osteogenesis imperfekta – nemocí křehkých kostí. Postižení se rodí se sníženou schopností či úplnou neschopností obnovovat pojivové tkáně v souvislosti s nedostatkem kolagenu. Jedním z příznaků nemoci je zvýšená pohyblivost kloubů a deformace končetin. Ivar byl také známý jako divoký, zuřivý a „pružný“. Slovo pružný může odkazovat na jeho pohyblivost a fyzickou zdatnost. Mohl tak působit, jako kdyby neměl kosti. Anebo jeho „pružnost“ opravdu způsobila uvedená nemoc. Pokud jí Ivar skutečně trpěl, pak je to nejstarší zaznamenaný případ tohoto onemocnění v historii lékařství.
„Chlap“ jen na bojišti?
Ať nemoc či neuvěřitelné schopnosti, je stejně dobře možné, že Ivar „o své kosti přišel“ jen díky nepřesnému překladu. Zápisky raného středověku jsou psané v latině. A tak, jak se někteří badatelé domnívají, latinské exos – bez kostí mohlo být zapsáno jako exocus, což podstatně mění význam jeho přízviska. Znamená hnusný, ohavný, odporný či také nenáviděný.
A bez zajímavosti také není, že se jeho jméno často překládá i jako Ivar Beznohý. Možná měl kvůli nemoci postižené nohy. Dá se to ale vyložit nelichotivým „bez údů“ (lépe řečeno jednoho). Beznohý totiž bývalo metaforou pro mužskou impotenci. A Ivar je skutečně v letopisech zmiňován jako muž „bez milostného chtíče“. Neměl ženu, neměl děti. Zemřel bez lásky. Dle strohých zápisků v roce 873.
