Neznáma kráska z Hamburku

Jenny-Wanda Barkmann se narodila v německém Hamburku pravděpodobně v roce 1922. O jejím životě je známo velmi málo včetně dětství a rodinných poměrů. Teprve v roce 1944 nastoupila jako ženská stráž v ženské části koncentračního tábora Stutthof. Koncentrační tábor Stutthof (Sztutowo) vybudovali nacisté v září 1939 v zalesněné oblasti poblíž baltského přístavu Gdaňsk. Součástí zařízení byla i plynová komora.

Krásný a krutý přízrak

Stutthof byl původně nacisty založen k zadržování politických vězňů a nepřátel nacistického režimu. Už dva týdny od uvedení do provozu bylo v táboru internováno přes šest tisíc pronásledovaných lidí, řada členů polské inteligence, svědku Jehovových a dalších. V listopadu 1941 byl tábor označen jako zvláštní tábor SS a od ledna 1942 byl oficiálně prohlášen za koncentrační tábor. Veliteli tábora byli Max Pauly a Paul Werner Hoppe. Vězně hlídalo 3 000 členů SS. Mezi ženské dozorkyně byla na úrovni tzv. Aufseherin i velmi sadistická a krutá Jenny-Wanda Barkmann. Pro její matoucí kombinaci tělesné přitažlivosti, krásy a zároveň bezcitné surovosti byla vězni přezdívaná „Krásný přízrak“.

Vězeňkyně týrala bestiálním a chladnokrevným způsobem, mnohé z nich až k smrti. S velkou oblibou se podílela na selekci vězňů určených ke zplynování. Ve všeobecné brutalitě, která i tak panovala v táboře, se stala tím nejhorším přízrakem. Se svými obětmi neměla žádné slitování, bylo jí jedno, zda se jedná o těhotnou ženu či dítě.

Útěk a zajetí

Když se Rudá armáda blížila ke Stutthofu, Jenny-Wanda Barkmann zbaběle uprchla. Krátce se skrývala v obleženém Gdaňsku. V květnu 1945 byla na vlakovém nádraží v Gdaňsku zatčena, uvězněna a obžalována. V prvním procesu „Stutthof“ pro válečné zločince roku 1946 v Gdaňsku byla společně s dalšími obžalovanými shledána vinnou. Po celou dobu věznění i soudního procesu se zajímala pouze o svůj vzhled, každý den měla jiný účes a údajně také flirtovala s vězeňskou stráží.

Poslední veřejná poprava

Poté, co byla shledána vinnou, prohlásila: „Život je opravdu radost a potěšení jsou obvykle krátká.“ V necelých pětadvaceti letech byla Jenny-Wanda Barkmann dne 4. července 1946 veřejně oběšena na kopci Biskupia Gorka poblíž Gdaňsku. Bývalí vězni ze Stutthofu se dobrovolně hlásili jako popravčí. Tato událost shromáždila nespočet davů, podle některých zdrojů dosáhla korona počtu 200 000. Další veřejné popravy byly z etických a humanitních důvodů poté zakázány.

Jenny-Wanda Barkmann byla svobodná a nikdy se nevdala. Je možné, že byla v nějakém příbuzenském vztahu s Ernstem Barkmannem (25. srpna 1919–27. června 2009), který byl známy jako tankové eso druhé světové války. Nejprve jako SS-Sturmmann a posléze už SS-Oberscharführer bojoval u druhé roty druhého tankového pluku (SS Panzer Regiment 2).

Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu včetně pobočných táborů a při místních pochodech smrti na 65 000 lidí. Ve Stutthofu byli mimo Poláků vězněni i sovětští váleční zajatci a Židé, kteří zde byli systematicky zabíjeni.

Zdroj: Liberationroute.com