Jací byli ve skutečnosti Vikingové? Filmy předkládají zcela zkreslený obraz

Tereza Malá | 7. 9. 2022

Věděli jste, že za zvyk přiťuknout si nápoji vděčíme podle jedné z legend právě Vikingům, kteří údajně sráželi své sklenice s pivem nebo medovinou tak razantně, aby se obsahy obou promíchaly a oba konzumenti si byli jistí, že jejich nápoj není otrávený. Byli Vikingové skutečně krvelační hrdlořezové, kteří pili krev svých obětí z lebek, drancovali a plenili, hnáni svým pohanským smýšlením? Samozřejmě, že pravda je úplně jinde a historie ji překrucuje podle toho, jak se momentálně hodí. Populární kultura většinou Vikingy obecně vykresluje jako bojovníky, jejichž loupežné výpady byly bleskurychlé a krvavé.

Se zajímavým výzkumem přišla agentura AFP, která na závěr shrnula pět věcí, které by lidé měli o Vikinzích vědět. Jací byli doopravdy? Styloví. Taky uměli pěstovat konopí, byli zdatnými obchodníky a objeviteli a v jistém směru i průkopníky módy.

Na zajímavé video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Jméno Viking a časové zasazení

I původ jména Viking je předmětem diskusí. Již ve staré severštině, která je předchůdcem dnešních skandinávských jazyků, se objevuje slovo „vikingr", jež označuje člověka, a termín „viking" se objevuje pro popsání konkrétního druhu činnosti.

Profesor vikinské archeologie a kurátor muzea vikinských lodí v Oslu Jan Bill tvrdí, že Skandinávci o sobě samých nikdy nemluvili jako o Vikinzích ve smyslu identity kohokoliv ze Skandinávie. „Slovo spíš označovalo činnost, nájezdy nebo osoby, které se tomu věnovaly.“

Pak ale došlo ke změně významu slova Viking, které dnes používáme k popisu všeho skandinávského z vikinského období. Přitom tzv. vikinské období nemá pevně stanovené hranice, zpravidla bývá datováno mezi polovinu 8. a polovinu 11. století.

Obchod, tráva a buddhismus?

Vikingové byli velmi zdatní obchodníci s širokou sítí kontaktů. Působili od Kaspického moře až po Grónsko, a dokonce je možné, že dopluli do Ameriky pět století před Kryštofem Kolumbem. Jejich obchodování je zdokumentováno i díky archeologickým nálezům pohřebních lodí z Osebergu, vystavených v muzeu v Oslu, kde se u jedné z pohřbených žen našel například kožený váček s marihuanou. Na různých dalších vikinských nalezištích se objevily zase látky a perly z Orientu nebo arabské mince, jež Vikingové používali nikoli jako platidlo, ale jako zdroj stříbra a dalších cenných kovů. A stejně podivný je i objev bronzové sošky Buddhy na švédském ostrově Helgö.

Jak říká Jan Bill k nálezu marihuany, její semena mohla sloužit k rekreačním nebo léčebným účelům nebo také k pěstování rostlin konopí na výrobu textilií nebo provazů.

Vikingové na moři

Vikingové jsou známi jako vynikající mořeplavci. Drakkar byla v jejich podání loď s malým ponorem, která měla vesla, plachty nebo obojí. Drakkary byly velmi obávané pro svou obratnost, rychlost a schopnost překonat moře i dojet po řekách hluboko do vnitrozemí.

Okolo slova „drake" je ale také mnoho debat. Slovo drakkar vychází z moderního švédského slova „drake", v množném čísle „drakar", což je označení draka a odkazuje na mytické zvíře, které zdobilo přídě vikinských lodí. Puristé a někteří historikové se však rozčilují, protože přestože slovo drakkar zní autenticky, pochází z 19. století. Pravdou ale je, že podobné termíny se vyskytují i ve staré severštině: Například pojem „dreki" se objevil v sedmi básních z období Vikingů.

Jak se ve skutečnosti oblékali Vikingové? Filmy nám předkládají zcestný obraz
Magazín

Jak se ve skutečnosti oblékali Vikingové? Filmy nám předkládají zcestný obraz

Vyvonění a čistí – nikoli rohatí

Ač jsou Vikingové často na ilustracích zobrazování jako rozježení a neurvalí muži s rohatými přilbami, opak je pravdou. Podle odborníků byli ale velmi styloví a dbali o svůj zevnějšek. Přilba s rohy je podle Jana Billa moderním výmyslem z období romantismu: „Na žádné nalezené helmě z vikinského období nebo předcházejících staletí nebyly rohy," říká. Omyl v jejich zobrazování mohl být způsoben v roce 1876 autorem kostýmů Carlem Emilem Doeplerem při inscenaci opery Richarda Wagnera Prsten Nibelungův. Tato opera je inspirována germánskou mytologií, a proto Doepler válečníkům přidal rohy.

Vikinské oblečení bylo velmi barevné. Milovali šperky a ozdoby. „Měli daleko k nudnému stylu, ve kterém jsou zobrazováni, ve skutečnosti dbali o svůj vzhled. Umývali a česali si vlasy a vousy s velkou pečlivostí,“ vysvětluje archeoložka Camilla Cecilie Wennová z muzea kulturní historie univerzity v Oslu.

Pokud si tedy ťukáme na zdraví díky Vikingům, pak věřme, že tito čistí a navonění obchodníci, kteří byli samozřejmě i skvělými a obratnými válečníky, rozhodně skutečně nepili z lebek zabitých nepřátel.

Na zdraví.

Zdroje:

www.natgeokids.com

www.idnes.cz

en.wikipedia.org/wiki/Viking_ships

Tagy AFP Amerika Gautama Buddha Grónsko Kaspické moře Kryštof Kolumbus muzeum Oslo Richard Wagner Vikingové