Talentovaný pan Churchill

John Malcolm Thorpe Fleming Churchill, pro přátele Jack, se narodil 16. září 1906 v Kolombu, hlavním městě Srí Lanky. Jack byl velice talentový. Ve škole se věnoval psaní, ke kterému se po opuštění armády v roce 1936 vrátil. Učil se střílet z luku a těsně před válkou reprezentoval Británii na mistrovství světa v Oslu. Naučil se šermovat a také hrál na dudy. Své talenty uplatnil v epizodní roli ve filmu The Thief Of Bagdad z roku 1924 a po válce ve filmu Ivanhoe.

Na počátku druhé světové války se znovu přidal do armády a nastoupil k Manchesterskému pluku. Do té doby to byl docela obyčejný řádový voják, který se ale svých koníčků nevzdal ani za války. A tak se stalo, že v roce 1940 po potupném úprku před německými vojáky do Dunkirku vyměnil střelnou zbraň za luk a šíp.

Nejdřív píseň, potom boje

V květnu stejného roku si jeho jednotka vyčíhla nic netušící německou hlídku u L'Epinette poblíž Richenbourg v departmentu Pas-de-Calais. Na Churchillovo znamení – zdvihnutí meče – hlídku přepadli. Němci se bez boje vzdát nechtěli, Churchill vytáhl z toulce šíp a lukem ho poslal přímo do srdce německého poddůstojníka. Tímto činem se zapsal coby jediný Brit, který za druhé světové války použil luk a šíp.

V roce 1941 se přidal k jednotkám Commandos, s nimiž se proti Němcům utkal v tzv. Operaci Archery na norském ostrově Vågsøy. Tam při vyloďování vyhrával na dudy píseň The March of the Cameron Men a jen co se můstek opřel do břehu, vyskočil ven se svou neortodoxní výzbrojí a válečným pokřikem. Svou úlohou při operaci si vysloužil nejen Válečný kříž se sponou, ale i nové přezdívky Šílený a Bojeschopný Jack.

V bojích jinak než s mečem a lukem nevystupoval, nakonec ho právě tato výzbroj málem stála život. Při bojích na ostrově Brač byl zraněn a upadl do bezvědomí. Když se probudil, uvědomil si, že je v německém zajetí. Za účelem výslechu ho transportovali do Berlína, odkud poputoval do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Válka měla skončit až za 10 let

Nedlouho poté podnikl se zajatým důstojníkem RAF Betramem Jamesem pokus o útěk. Plán se vydařil, oba se podhrabali pod ostnatým drátem a utíkali do bezpečí. Bohužel u města Rostock narazili na nepřátele. Spolu s dalšími 140 vězni byl v dubnu 1945 odvlečen do Tyrolska. Kruté chování SS a výhrůžky smrtí je vyděsily natolik, že zkontaktovali wehrmacht a oznámili jim, že je pravděpodobně čeká poprava. Velitel Wichard von Alvensleben nařídil esesákům, aby jim neubližovali a nechali je být.

Churchill se netajil tím, že by byl rád, kdyby válka trvala ještě dalších 10 let. Počínání Američanů, resp. svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki odsoudil. Armáda pro něj byla vším, ale nakonec se s koncem války smířil. Našel si další tucet koníčků a věnoval se jim až do své smrti v roce 1996.