Co všechno ustojí jaderná elektrárna a co by ji naopak mohlo zničit?

Jaderná elektrárna v Záporoží

Jaderná elektrárna v Záporoží

Foto: Profimedia.CZ

Při výstavbě jaderných elektráren se počítá s nejrůznějšími katastrofami: zemětřesením, záplavami, teroristickým útokem. Reaktory jsou díky tomu chráněny silnou železobetonovou konstrukcí, která odolá i pádu letadla. Před útoky vojenskými by je měly teoreticky ochránit ženevské konvence - pokud je zúčastněné strany budou dodržovat.

Jak jsme se nedávno přesvědčili na Ukrajině, Putinova armáda veškeré konvence ignoruje. Jaderná elektrárna v Záporoží se stala terčem ostřelování a v přilehlé hale vypukl rozsáhlý požár. Objekt následně padl do rukou Rusů a nikdo neví, co se v něm děje, neboť okupanti přerušili kontakt s atomovým dozorem OSN. Z ukrajinského vedení se ozvaly hlasy, že hrozí katastrofa většího rozsahu než Černobyl. Do jaké míry je to pravda a co vlastně může takovou jadernou elektrárnu zničit?

Princetonská univerzita vytvořila simulaci nukleární války

Simulace jaderného konfliktu mezi Ruskem a USA: Zemřelo by až 90 milionů lidí

Černobyl fungoval jinak, ale…

Ovšem, reaktory Záporožské elektrárny jsou zcela jiného ražení, než byl onen vybuchlý černobylský. Ke zmírnění jaderné reakce už nepoužívají grafit, který byl v roce 1986 příčinou příšerného a neuhasitelného požáru. Jejich ochranné schránky (kontejnmenty) jsou shodné s temelínskými, a měly by proto odolat silnému zemětřesení i pádu vojenské stíhačky. Odolnost kontejnmentů se ověřuje jak matematickými výpočty, tak praktickými zkouškami, a lze ji přirovnat k odolnosti vojenských bunkrů.

Vnější útok na reaktory jako takové by tedy sám o sobě neměl elektrárně ublížit. "Existuje ale řada jiných způsobů, jak docílit katastrofy," připomíná bývalá šéfka americké jaderné regulační komise Allison Macfarlane. "Například útok na bazén, kde se chladí vyhořelé jaderné palivo nebo zásah systémů, které udržují jádro reaktoru chladné."

Zaměstnanci Záporožské jaderné elektrárnyZaměstnanci Záporožské jaderné elektrárnyZdroj: Profimedia.CZ

Bazén skladování vyhořelého paliva je obecně považován za nejzranitelnější místo moderních jaderných elektráren. Pokud dojde k dlouhodobému výpadku chlazení, voda se může vyvařit, což by mělo za následek únik radioaktivních prvků do atmosféry.

Oprávněné obavy

Jaderná zařízení jsou přirozeně prošpikována důmyslnými bezpečnostními systémy.

Ke spolehlivému fungování ale potřebují dva faktory: pečlivou obsluhu proškolenými zaměstnanci a neustálý přísun elektrické energie. "Když selže elektrická síť, nastoupí záložní naftové generátory," vysvětluje kanadský fyzik M.V. Ramana. "Ale pokud je elektrárna obsazena vojáky, lze si představit, že může dojít i k poškození záložního zdroje, a tedy k úplné absenci chlazení. To by pak vedlo k následkům, jaké jsme viděli ve Fukušimě," míní odborník.

Nukleární zima by byla horší než doba ledová.

Po jaderné válce by následovala nukleární zima. Jak by se planeta změnila?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle něho nepřehání, když varuje před nukleární hrozbou srovnatelnou s Černobylem. Tím spíše, že se na Ukrajině nachází jaderných elektráren více. "Jde o neprobádané pole. Nikdy jsme něměli tolik jaderných reaktorů v bojové zóně. Útoky na tato zařízení by neměly být součástí žádného vojenského plánu," dodává M.V. Ramana.

Jestliže jsme vás teď příliš vystrašili, pro uklidnění si poslechněte rozhovor s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou:

Zdroj: Youtube

Zdroje: world-nuclear.org, thebulletin.org,cs.wikipedia.org